Pokud se obnoví důvěra v eurozónu, existuje velký potenciál pro posilování společné evropské měny, myslí si analytici Natixis. Návrat této důvěry je přitom možný díky zlepšení politické situace v eurozóně danému zejména výsledkem francouzských prezidentských voleb. Významně by k němu přispělo i vytvoření nové koaliční vlády v Itálii. Důvěře svědčí rovněž vyšší tempo ekonomického růstu a klesající nezaměstnanost stejně jako pokračující implementace důležitých reforem (zejména ve Francii).
V Evropě se také pracuje na nových projektech včetně společné obrany. V delším období existuje možnost společného rozpočtu zemí eurozóny. Brexit by mohl vést k přesunu finančních služeb z Londýna na kontinent. K pozitivním faktorům, které by mohly zvyšovat důvěru v evropskou ekonomiku a trhy, pak musíme přidat i významný přebytek běžného účtu.
Pokud by díky uvedeným faktorům skutečně došlo k nárůstu důvěry, spekulativní kapitál by mířil do eurozóny a ne směrem ven. Zahraniční investoři by zvýšili své nákupy evropských akcií a dluhopisů. Posun tímto směrem byl patrný již během druhého čtvrtletí tohoto roku. Evropští investoři by naopak snížili své investice v zahraničí a orientovali by se více na domácí trhy. Tyto tlaky v oblasti toku kapitálu by spolu se zmíněnými přebytky běžného účtu mohly vyvolat výrazné posílení kurzu eura.
Následující graf ukazuje vývoj nákupů evropských akcií a obligací ze strany zahraničních subjektů. Zejména u akcií dochází v letošním roce k výraznému posunu – zatímco v roce 2016 se jich zahraniční investoři většinou zbavovali, letos jejich poptávka po evropských titulech výrazně stoupla:
Druhý obrázek ukazuje, že k podobnému vývoji došlo u toku spekulativního krátkodobého kapitálu. Čisté otevřené pozice na euru se totiž v letošním roce po delší době dostaly opět do kladné oblasti:
Zdroj: Natixis