V mnoha zemích i odvětvích najdeme korporátní hvězdy, kterým se daří udržovat a dokonce zvyšovat náskok před konkurencí. Jsou produktivnější, ziskovější, více inovují, nabízí vyšší mzdy a odměny. Co jim ale ve skutečnosti dává jejich výhodu? Je to dáno jejich dovednostmi, nebo jen využívají svou velikost a vliv? Na stránkách Harvard Business Review nabízí odpověď Walter Frick, a to pomocí nové studie z Boston University.
Podle této studie existuje úzký vztah mezi koncentrací firem v nějakém odvětví a investicemi do informačních technologií. Tento faktor je podle autorů studie dokonce významnější než fúze a akvizice či podnikatelské invence. Patrné je to mimo jiné na tom, že odvětví s nejvyšším růstem koncentrace mají nejvyšší podíl lidí pracujících v odděleních IT. Tento faktor pak jde podle dat obvykle ruku v ruce s vyššími ziskovými maržemi a produktivitou. Studie také ukazuje, že určitý vztah existuje i mezi vyššími maržemi a výdaji na lobbing, ale ten není tak silný jako efekt informačních technologií.
Tyto závěry odpovídají i jiným analýzám. Erik Brynjolfsson a Andrew McAfee našli vztah mezi investicemi do informačních technologií a koncentrací daného odvětví už v roce 2008 a řada studií potvrzuje také vztah mezi IT a ziskovostí. Výzkum OECD zase ukazuje na to, jak korporátní hvězdy přispívají k příjmové nerovnosti a za primární příčinu jsou opět zmiňovány investice do IT.
Proč by ale informační technologie měly být tak významným faktorem? Definitivní odpověď neznáme, ale v principu existují dvě možnosti. Za prvé, významné výdaje na software si mohou dovolit jen velké společnosti. Dochází tedy k tomu, že tyto investice provedou pouze firmy, které už jsou veliké, a to jim následně umožní dosáhnout ještě větší velikosti a ziskovosti.
Možné je ale i to, že firmy investující do IT dovedou něco, co jejich konkurence nedokáže. Chiara Criscuolo z OECD tvrdí, že některým firmám „se to skutečně povede, zatímco jiným ne“. A Jonathan Haskel z Imperial College London má dokonce za to, že zmíněné dva faktory jsou dvěma stranami jedné mince. Poukazuje na to, že společnosti stále méně investují do fyzických aktiv, jako jsou stroje, budovy, zařízení. Namísto toho roste podíl investic do aktiv nehmotných včetně dat, programů a vzdělávání. To vyžaduje značné počáteční výdaje, které ale následně umožňují dosažení velkého objemu produkce. Tyto investice se navíc obvykle výhodně doplňují a jejich celkový efekt se násobí.
Haskel dochází k závěru, že ty nejlepší společnosti vynikají právě v tom, že dovedou výhodně zkombinovat své investice do nehmotných aktiv a vytěžit maximum ze své značky, informačních technologií a dovedností managementu. K tomu jim pomohou úspory z rozsahu a ve výsledku tak získávají významnou konkurenční výhodu. Nejde tedy o to, že by informační technologie vytvářely hvězdy, ale k jejich vzniku vede šikovná kombinace IT s dalšími nehmotnými aktivy včetně výzkumu a vývoje. Příkladem může být i společnost jako McDonald’s. Ta musela zpočátku hodně investovat do vytvoření modelu, který by byl univerzálně použitelný pro budování a provoz restaurací. Pak ale nastal prudký růst a tržní dominance.
Zdroj: Harvard Business Review