Trhy, ekonomika, politika – autonomní revoluce, drahý brexit a odvrácená apokalypsa
Autonomní ekonomická revoluce: Nově zveřejněná studie „Awaiting the realization of fully automated vehicles: Potential economic effects and the need for a new economic and social design“ od Hideaki Tomity se pokouší odhadnout, jaký ekonomický dopad může mít rozvoj autonomního řízení v silniční dopravě. Poukazuje na odhady od Corporation and Strategy Analytics, které tvrdí, že v roce 2050 by autonomní automobily mohly vytvářet dodatečnou ekonomickou hodnotu ve výši 7 bilionů dolarů. V té době už by měly být k dispozici vozy schopné úplného samořízení. Namísto aut tak budou nabízeny přepravní služby, z řidičů se stanou cestující, kteří budou moci trávit čas ve voze jinými činnostmi, než řízením. Dojde i k dramatické proměně v nákladní dopravě, včetně vyřešení problému s nedostatkem řidičů.
Studie tvrdí, že kvůli autonomnímu řízení sice může dojít k poklesu nákupů automobilů ze strany domácností, automobilový trh ale bude i přesto expandovat a zvýší se celkový počet ujetých kilometrů. Auta, či přesněji řečeno cestovní služby s nimi spojené totiž začnou více využívat starší lidé, lidé se zdravotním postižením a další, kteří by nemohli sami řídit. První odvětvím, kde dojde k širokému rozšíření autonomního řízení, bude kamionová doprava, kde klesne počet řidičů a naopak se zvýší přepravní kapacita.
Přechod na autonomní řízení bude mít významný dopad na pojišťovny. Klesne totiž počet nehod způsobených lidským faktorem, čímž klesne poptávka po pojištění, ale také po opravách, zdravotních službách a zmenší se i počet policejních zásahů. Následující tabulka shrnuje všechny ekonomické dopady autonomního řízení. První sloupec ukazuje současnou velikost daného odvětví, druhý odhadovanou dolarovou změnu jeho velikosti vyvolanou přechodem na samořídící vozy, třetí procentuelní změnu a poslední sloupec změnu vyjádřenou na jednoho obyvatele. Spodní tabulka ukazuje dopad na celou ekonomiku spojený s nižším počtem dopravních nehod a vyšší produktivitou:
Drahý brexit: Financial Times tento týden přináší obsáhlou úvahu nad náklady spojenými s brexitem. V následujícím obrázku jsou shrnuty odhady týdenních nákladů provedené před referendem o odchodu z EU (tmavě modře). Následně jsou prezentovány odhady založené na porovnávání současného tempa růstu britské ekonomiky s řadou scénářů založených na historických trendech, srovnání s výkonem ekonomik jiných regionů a podobně. Průměr všech možností pak ukazuje, že brexit nyní stojí Brity asi 340 milionů liber týdně, což odpovídá necelým deseti miliardám Kč.
Konec retailové apokalypsy: Letošní rok byl pohromou pro řadu akcií ze sektoru tradičního maloobchodu. Jedním z důvodů je pokračující ofenzíva internetových prodejců v čele s Amazonem. Jak ovšem ukazuje následující obrázek, ke konci roku se v tomto segmentu trhu začal objevovat optimismus. Svítá na lepší retailové časy?
Byznys – technologie až na prvním místě
Peníze na zábavu: Bloomberg Gadfly tento týden přináší přehled nejvýznamnějších událostí v oblasti technologií, které dominovaly letošnímu vývoji v ekonomice a na trzích. Jako první jsme z něj vybrali obrázek, který popisuje jeden z nových trendů – prudce rostoucí investice do oblasti televizní, filmové a video zábavy. Sloupce ukazují očekávanou výši těchto výdajů u tradičních filmových společností jako NBC, Fox, či Disney. Ty mají stále znatelný náskok, ovšem společnosti jako , ale i jim začínají šlapat na paty.
Jednorožci po celém světě: Druhý obrázek porovnává počet technologických startupů, jejichž hodnota přesahuje 1 miliardu dolarů. Tyto mladé společnosti bývají přezdívány jako unicorns, neboli jednorožci. Není zřejmě velkým překvapením, že největší počet zástupců tohoto vzácného korporátního druhu najdeme ve Spojených státech. Je ovšem zřejmé, že jim začíná sekundovat Čína a o slovo se hlásí i země jako velká Británie, či Indie:
Hovoří se hlavně o Amazonu: O čem se nejvíce hovoří při zveřejňování čtvrtletních výsledků? Mohli bychom se domnívat, že o prezidentovi Donaldu Trumpovi, či tolik diskutované reformě daňového systému. Jak ukazuje následující obrázek, tato témata jsou skutečně evergreenem konferenčních hovorů a diskusí s analytiky, ale první místo patří Amazonu. S ohledem na výše zmíněnou destrukci tradičního maloobchodu a s ním souvisejících odvětví není divu:
U nás doma - 70 milionů na disharmonického prezidenta a legislativní posedlost
Disharmoničtí prezidenti: Idnes.cz tento týden poukazuje na to, že „před rozdělením Československa stvořili odborníci novou českou ústavu za pouhých několik týdnů ... přesto experti v čele s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským po zásadním překopání české ústavy nevolají. Naopak ji považují za velmi zdařilou, mimo jiné kvůli její obecnosti. Jediná zásadnější změna za celých 25 let – zavedení přímé volby prezidenta – však podle nich dobrou stabilitu českého ústavního systému narušila“. Rychetský tvrdí, že přímá volba je „disharmonickým prvkem v celé ústavní konstrukci“. Prezident totiž díky němu získává stejnou, ne-li vyšší legitimitu než celý parlament. Ústavní právník Jan Kysela se zase domnívá, že prezident „poutá mnohem více pozornosti, než by si z hlediska reálného fungování systému, který ho každodenně nepotřebuje, zasloužil“.
Rychetský také tvrdí, že „celostátní referendum nemůže být trvalou součástí rozhodování. Může být pouze doplňkem k fungování klasického demokratického právního státu. A to z mnoha důvodů“. Referendum lze také v principu použít jen u otázek, na které lze odpovědět ano, nebo ne, což je ovšem spíše výjimka.
70 milionů: Podle ihned.cz „lidé na nového prezidenta vsadili už 70 milionů. Největším favoritem je Zeman, následují Drahoš s Horáčkem, zájem o Topolánka uvadá“. Sázkové kanceláře by prý asi nejméně rády viděly jako příštího prezidenta Mirka Topolánka, protože „na jeho vítězství by prodělaly kalhoty“. Dlouhodobě je podle kanceláří největším favoritem prezident Miloš Zeman a jeho současný kurz je 1,6 : 1 u Tipsportu a 1,61 : 1 u . Drahoš má kurz 3,5, respektive 3,52 : 1 a Horáček 10, respektive 10,5 : 1. Bookmakeři ale upozorňují, že se ještě může hodně změnit jako před pěti lety, kdy byl dlouho hlavním favoritem Jan Fischer s kurzem okolo 1,5 : 1, ale nakonec hrubě nepochodil.
Legislativní posedlost: Ihned.cz také tento týden přináší rozhovor s předsedou Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou. Politici by podle něj neměli dělat nové zákony, ale udělat inventuru těch stávajících a proškrtat je. „Žijeme v nejlepších časech, které kdy kdo pamatuje, nic zlého se nám neděje a míjejí nás ty skutečné, globální problémy“, říká Baxa. Naši sílící nespokojenost si vysvětluje tím, že „jsme sugestibilní, podléháme jednoduchým politickým gestům, nejsme odolní vůči vyvolávání pocitů strachu, ohrožení a na to pak reagujeme tak, že jdeme za těmi, kteří nám slibují, že nás ochrání“. Hrdinů máme podle něj příliš málo, a i to málo, co máme, dokážeme „zadupat“, protože nám trochu nastavuje zrcadlo. Podle Baxy u nás vládne „legislativní posedlost“ a politici se ještě chlubí, kolik zákonů navrhli. Za příklad této posedlosti dává stavební zákon z roku 2006, který byl už „mnohokrát novelizován a výsledek je, že se podle něj nedá pořádně stavět“.