Piketty: Macron a Trump jsou jedno a to samé, nerozumí výzvám globalizace

V médiích můžeme často vidět porovnání amerického prezidenta Trumpa s francouzskou hlavou státu Macronem. Ten první je popisován jako vulgární podnikatel, který plní sociální sítě xenofobními poznámkami a je skeptický ke globálnímu oteplování. Ten druhý bývá vykreslován jako dobře vzdělaný evropský osvícenec, který podporuje dialog mezi různými kulturami a udržitelný rozvoj. Francouze musí podobné srovnávání těšit a něco na něm je. „Pokud se ale podíváme zblízka na politiku obou mužů, budeme překvapeni, jak moc jsou si podobní,“ tvrdí na stránkách Le Monde známý francouzský ekonom Thomas Piketty, kterého proslavila zejména práce týkající se příjmové nerovnosti. 

Trump i Macron prosazují podobnou reformu daňového systému. V obou případech díky ní získají ti nejbohatší a utrpí vládní rozpočet. V USA by konkrétně měla být snížena sazba daně ze zisků z 35 % na 20 %, k tomu by měla platit téměř úplná daňová amnestie na zisky repatriované ze zahraničí. Navíc se přidávají další změny jako výrazné snížení či úplná eliminace dědické daně u nejbohatší skupiny obyvatel. Co navrhuje Macron ve Francii?

Sazba daně ze zisků by měla být postupně snížena z 33 % na 25 %, klesne zdanění dividend a úrokových výnosů. Bude eliminována daň z majetku u nejbohatších skupin obyvatelstva, zatímco u těch chudších se sazba daně z nemovitostí pohybuje na rekordně vysokých úrovních. V obou zemích tak po velmi dlouhé době došlo k prosazení daňových změn, které nahrávají nejvyšším sociálním skupinám. Logika tohoto kroku by měla být nevyvratitelná: Bohaté je třeba mít v úctě, protože jinak se seberou, půjdou jinam a zbytek společnosti už nebude těžit z toho, co mu přinášejí. Tedy pracovní místa, investice a podobně. 

Trump hovoří o nejbohatších lidech jako o těch, kteří vytvářejí pracovní místa, Macron zase tvrdí, že stojí v čele pokroku. Oba to pravděpodobně myslí upřímně, ale problém je v tom, že ani trochu nerozumí výzvám, které přináší globalizace. Odmítají přijmout dnes již dobře známá fakta. Zejména to, že lidé, kteří z jejich reforem budou těžit, už získali neproporcionální část bohatství, které ekonomika a globální růst v posledním období vytvořily. 

Takový postoj a postup značně zvyšuje rizika, kterým čelíme. Lidé ve vyspělých zemích se cítí být upozaděni a mají stále větší averzi ke globalizaci a zejména k imigraci. Trump to řeší svou xenofobní rétorikou. Macron zase doufá, že bude účinkovat jeho apel na tradiční francouzskou otevřenost a toleranci a kritika těch, kteří se ke globalizaci staví negativně. Neschopnost zaměřit se na příjmovou nerovnost navíc poškozuje i naše snahy řešit problém globálního oteplování. Ty totiž vyžadují změnu našeho životního stylu a ta bude přijata společností pouze v případě, že dojde ke spravedlivému rozdělení výsledků našich snah. „Proč by měli chudí lidé platit uhlíkové daně, když ti nejbohatší budou znečišťovat vzduch obrovskými jachtami a SUV?“ ptá se Piketty. 

Zdroj: Le Monde