Známý ekonom a odborník na monetární politiku Fedu poukazuje na nedávný projev prezidenta Chicago Federal Reserve Charlese Evanse. Ten uvedl, že podle jeho názoru si ekonomika vede dobře a ukazuje svou sílu. Ve druhém pololetí bylo podle něj dosaženo růstu ve výši 2,5 – 3 %, udržitelné tempo růstu přitom dosahuje asi 1,75 %. Pokud tedy nedojde k nějakému strukturálnímu zlepšení v oblasti ekonomického potenciálu, růst bude pravděpodobně postupně klesat směrem ke 2 %, ale i to bude podle Evanse „stále velmi hezký obrázek“. Duy k tomu dodává, že jde o lehce pochopitelný pohled, ale má několik významných poznámek.
„Nabídková strana roste přibližně o 1,75 %, poptávková o 2,5 – 3 %, takže je jasné, že aktivita postupně zpomalí na 2% tempo růstu. Tento pohled je základním stavebním kamenem monetární politiky. Americká ekonomika nyní v podstatě dosáhla stavu plné zaměstnanosti a současné tempo jejího růstu jí dokonce posune za tuto hranici. Takže nakonec bude muset přijít zpomalení, aby nedošlo k přehřátí,“ vysvětluje Duy. Jenže tu vyvstává jedna klíčová otázka: Čím bude ono zpomalení vyvoláno?
Tato otázka je základem pro vývoj monetární politiky v roce 2018. Dojde ke zpomalení automaticky tak, jak bude ekonomika narážet na nabídkové limity? Nebo půjde o opožděnou reakci na předchozí monetární utažení? Nebo bude potřeba ještě razantnějšího utažení? Pokud by platila jedna z prvních dvou možností, není v roce 2018 třeba žádných razantních kroků, a to zejména v případě, když nedojde k větším inflačním tlakům. Zdá se, že Evans tíhne k druhé zmíněné možnosti, protože ve svém projevu uvedl i následující:
„Domnívám se, že naše dosavadní politické kroky byly dobře promyšlené a rozumné. Sazby jsme zvýšili o 100 bazických bodů a možná je načase skončit a sledovat, zda se inflační očekávání posunou směrem k inflačnímu cíli ve výši 2 %. A pokud se nám bude zdát, že tohoto cíle pravděpodobně nebude dosaženo, je možná načase počkat na další informace, možná až do poloviny roku 2018.“
Duy celou věc shrnuje tak, že „Fed už udělal dost, růst pravděpodobně zpomalí, inflace se chová dost záhadně, tudíž není důvod pro další rychlé zvedání sazeb“. Pokud bychom se ale domnívali, že pro zpomalení ekonomiky bude potřeba dalšího zvedání sazeb, situace v příštím roce bude samozřejmě jiná. V obou případech se dostaví určitý útlum ekonomické aktivity, ale vývoj sazeb bude značně rozdílný.
„Myslím si, že většina zástupců Fedu spadá do třetí kategorie a tudíž se domnívá, že silný růst dosažený v posledních čtvrtletích je indikací přehřívající se ekonomiky a nutnosti i nadále zvedat sazby. To je důvod, proč je podle mého mínění pravděpodobné, že pokračující oživení a pokles nezaměstnanosti bude u zástupců Fedu vyvolávat pocit, že je nutno i nadále zvedat sazby,“ uzavírá Duy.
Zdroj: Fed Watch