Již před delším časem jsem tu psal, že čím více o tom přemýšlím, tím menším investičním fandou Tesly jsem (hovořím o dlouhých pozicích). Jednak je tu nejistota ohledně samotného rozvoje elektromobilů a pak také problém firem, které se dostanou na trh jako první. Ty totiž někdy „přepálí začátek“ a nakonec vlastně jen vydláždí cestu těm, kteří přijdou poté. je v poslední době v nemilosti trhů, která ale zatím nepřešla do paniky. Dnes se chci zaměřit zejména na to, jak vysoko je vlastně nyní valuační laťka a k tomu přidám pár obecnějších poznámek.
Rozvoj elektromobility by měl být tažen zejména našimi obavami z toho, jaký dopad na životní prostředí a naše zdraví mohou mít a mají tradiční vozy se spalovacími motory. K těmto obavám nemalou měrou již nějakou dobu přispívají i dieselově emisní skandály. Jenže ono není zase tak úplně jisté, o co by elektromobily byly celkově čistší. Modelovat jejich dopad na životní prostředí je cvičením se značným rozsahem výsledků, protože proměnných je celá řada. Pokud ale ruku v ruce s elektromobilitou nepůjde další rozvoj a snižování nákladů obnovitelných zdrojů, možná bychom měli v případě Evropy spíše hovořit o plynomobilech, či uhlomobilech v Číně.
Je také možné, že spalovací motory ještě neřekly své poslední slovo. Ano, s ohledem na zmiňované dieselové skandály to možná nyní zní nepravděpodobně. Nicméně před několika dny se například objevily zprávy, že Bosch s relativně malými náklady upravil výfukový systém používaný u naftových motorů a dosáhl tím takového snížení emisí oxidu dusíku, že jej to samotného překvapilo. A dostal se s nimi hluboko pod současné normy.
Řada podobných nejistot doprovázených stále většími obavami ze schopnosti ufinancovat další úspěchy a neúspěchy Tesly se poslední dobou negativně promítá do ceny jejích akcií. Jak je to nyní s onou valuační laťkou? Minulý týden jsem tu na základě jedné valuační úvahy poukazoval na to, že současná cena akcií Amazonu je z 10 % založena na současné schopnosti generovat tok volné hotovosti a z 90 % na příběhu o tom, co vše bude v budoucnu.
Podobnou úvahu u Tesly provést nelze, protože tato firma nyní žádný volný tok hotovosti negeneruje – po investicích těžce prodělává (což značně přispívá k oněm obavám ze schopnosti ufinancovat další rozvoj a provoz). I u Tesly se ale můžeme zamyslet nad tím, kolik by musela nyní generovat, aby ospravedlnila svou kapitalizace bez „růstového dopingu“. Tedy bez toho, aby cenu akcie táhly nahoru vize a sny. Ve srovnání s Amazonem jsme tu v extrémnější situaci, protože prodělává miliony dolarů již na provozu (červený řádek v následující tabulce od Morningstar). A na po investicích prodělává miliardy:
Kapitalizace Tesly se nyní pohybuje na 49,6 miliardách dolarů. Pokud by šlo o usazenou bezrůstovou automobilku, musela by podle mých odhadů na ospravedlnění této kapitalizace generovat asi 4 miliardy dolarů ročně, které by mohly proudit k akcionářům. Z mínus 4 miliard roku 2017 by se tedy musela přesunout zrcadlově do plusu (a mít optimální zadlužení, atd.). Její hospodaření by se na úrovni toku hotovosti po investicích muselo oproti roku 2017 tedy zlepšit o 8 miliard dolarů.
Tesla dokázala jen málo vídané věci. Mimo jiné rozpohybovala gigantické automobilky, které si ještě poměrně nedávno pravděpodobně myslely, že se budou navždy jen tak pošťuchovat mezi sebou a základní směr celého odvětví budou diktovat jen ony samy (v extrému i kartelovými dohodami tak, jak se dnes již prokazatelně dělo v Německu). Jak ale naznačuje výše uvedené, to nejtěžší možná Teslu ještě čeká – jako stabilní automobilka by nyní na ospravedlnění současné ceny akcií musela pro akcionáře generovat více, než v roce 2016 generovala na tržbách.
Média a investoři se hodně zaměřují na to, kolik peněz nyní „pálí“ (což je hodně zavádějící výraz, protože firma peníze určitě nevyhazuje oknem). Pravá skepse ale možná přijde ve chvíli, kdy se začnou zaměřovat na to, kolik by měla vydělávat. A jak ony 4 miliardy dolarů zapadají do „standardu“ jiných automobilek? Uvidíme zítra.