Tempo růstu české ekonomiky v letošním i v příštím roce zpomalí. Letos se má hrubý domácí produkt zvýšit o 3,4 procenta a příští rok o 3,1 procenta. Uvedla to ve své jarní prognóze Evropská komise. Loni česká ekonomika vzrostla o 4,4 procenta. Výhled na letošní rok však EK zlepšila z únorových 3,2 procenta. Hlavním pohonem růstu má být nadále domácí poptávka.
Komise upozornila, že míra nezaměstnanosti v České republice je nyní nejnižší v EU. Právě rostoucí nedostatek pracovní síly by mohl v nejbližší budoucnosti zbrzdit ekonomický růst. Inflace by díky zvyšování úrokových sazeb centrální bankou od srpna 2017 mohla zůstat pod kontrolou.
V loňském roce růst HDP prudce zrychlil z 2,6 procenta v roce 2016. Navzdory zpomalení v letošním a příštím roce má nadále růst HDP zůstat nad svým potenciálem. Soukromá spotřeba se podle EK letos zvýší o 3,9 procenta, téměř stejným tempem jako loni, díky růstu mezd a důvěry spotřebitelů. Investice mají stoupnout o 5,4 procenta. K vyšším investicím přispějí firmy i veřejný sektor.
Míra nezaměstnanosti loni klesla na 2,9 procenta a letos a příští rok by se měla stabilizovat na 2,4 procenta. Na konci loňského roku měla ČR nejnižší míru nezaměstnanosti v EU a nejvyšší míru volných pracovních míst. Nedostatek pracovní síly však brzdí růst výroby ve všech sektorech, zvláště pak ve zpracovatelském a stavebním, a zvyšuje mzdy, jak v soukromém tak veřejném sektoru. Mzdy by měly silně růst i letos a příští rok.
Právě s napjatým trhem práce je spojeno nejvíce rizik, které ohrožují ekonomický růst. Na růst mezd lze sice podle EK pohlížet v kontextu sbližování s EU a růstem produktivity, nicméně mohl by rovněž přispět k přehřátí ekonomiky a snížit schopnost firem reagovat na případné ekonomické šoky. Mzdové tlaky a nedostatek pracovníků může ovlivnit rovněž přímé zahraniční investice, zvláště ve zpracovatelském průmyslu.
Inflace sice na přelomu let 2016 a 2017 zrychlila, díky zpevnění koruny a zvýšení úrokových sazeb centrální bankou se podařilo dostat inflační tlaky pod kontrolu. V letošním roce má inflace zpomalit na 2,1 procenta z 2,4 procenta loni. K růstu nejvíce přispějí ceny služeb a potravin. Přesto však EK varovala, že inflační tlaky zůstávají silné kvůli růstu mezd a silné domácí poptávce.
Veřejný rozpočet loni skončil překvapivě v přebytku, který činil 1,6 procenta HDP. V přebytku má rozpočet zůstat i letos a příští rok, i když letos se sníží na 1,4 procenta a příští rok na 0,8 procenta HDP. Letos k nižšímu přebytku přispěje zpomalení růstu příjmů z daní a výrazné zvýšení státních investic. Začnou se zřejmě také zvyšovat úrokové sazby, které v uplynulých třech letech klesaly, což zvýší náklady na obsluhu dluhu. Výdaje rozpočtu porostou i kvůli vyšším mzdám ve státním sektoru a penzím.
A co eurozóna?
Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie letos, přes mírný pokles na počátku roku, poroste o 2,3 procenta, očekává také komise. V roce 2019 ovšem výkon ekonomiky celého bloku i zemí s eurem zpomalí na 2 procenta kvůli rostoucím problémům v některých zemích i sektorech hospodářství, potřebě úprav měnové politiky a zpomalení světového obchodu.
"Investice se zvyšují, stav veřejných financí se zlepšuje a schodek v eurozóně by se měl letos snížit až na 0,7 % HDP. Největším rizikem pro tyto perspektivní vyhlídky je protekcionismus, který se nesmí stát normou, protože by to pouze poškodilo ty naše občany, které potřebujeme nejvíce chránit,“ uvedl v dnešním prohlášení eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici.
Inflace v prvním čtvrtletí letošního roku zeslábla, ale komise předpokládá její mírný růst, částečně v důsledku vývoje cen ropy, které se v nedávné době zvýšily. Základní cenové tlaky se v důsledku napjatější situace na trzích práce a rychlejšího růstu mezd v mnoha členských státech rovněž zvyšují.
Celkově by měla inflace v eurozóně podle prognózy zůstat v roce 2018 na stejné úrovni jako v roce 2017, tedy na 1,5 procenta, a poté by se v roce 2019 měla zvýšit na 1,6 procenta. V EU jako celku čeká komise stejný průběh, letos by se měla míra inflace zvýšit na 1,7 procenta a poté v roce 2019 na 1,8 procenta.
A co Británie?
Pro rok 2019 komise stále počítá s Británií jako členem EU. Upozornila ale, že prognóza je kvůli brexitu, tedy odchodu Británie z bloku na jaře příštího roku, čistě technická, založená na předpokladu prodloužení stávající situace a nebere do úvahy zatím nejasné důsledky pokračujících jednání o podobě odchodu a následném přechodném období.
Zdroje: ČTK, Evropská komise