Pokud by měla ospravedlnit svou současnou kapitalizaci, musela by již brzy začít akcionářům generovat 4 miliardy dolarů hotovosti ročně (čím déle vydělávat začne, o to větší částky to budou muset být) – viz má včerejší úvaha na toto téma. Zatím je ale firma těžce v záporu. Pokud se jí brzy nepodaří naplno rozjet výrobu Modelu 3 a investoři dojdou k závěru, že jde jen o slibotechnu, bude se možná řešit akutní nedostatek finančních zdrojů. Dnes se ale chci zaměřit na onu 4 miliardovou laťku trochu detailněji a nevšedně. A na konec přidat trochu finance fiction.
Tradiční velké automobilky vedle posunu k elektrifikaci a možná i autonomii prochází ještě jednou, trochu skrytou, ale neméně důležitá revolucí. Postupně se z nich kvůli financování nákupu nových vozů stávají polobanky. To má výrazný dopad na jejich tok hotovosti a rozvahy, protože masivně investují do pohledávek a zásob (pro leasing) a úměrně s tím je jejich rozvaha páčena novými dluhy.
Pokud bychom tedy chtěli zjistit, co to dnes vlastně znamená generovat ony 4 miliardy volného toku hotovosti tím, že budeme na Teslu „roubovat“ výsledky firem jako je , či , dostaneme hausnumera. Na takové cvičení bychom potřebovali tradiční automobilku, jejíž výsledky nejsou zkresleny financializací. Nějaké se najdou a mezi ně patří i Škoda Auto. Podívejme se tedy nejdříve krátce na její výsledky za rok 2017.
Jak asi řada čtenářů ví, Škoda má za sebou další úspěšný rok, tržby se jí podařilo navýšit z necelých 350 miliard Kč na více než 400 miliard a znatelně se zvýšila i ziskovost. Nás ale zajímá zejména to, kolik firma opravdu vydělala. Z následující tabulky vidíme, že provozní tok hotovost se zvýšil z více jak 50 miliard Kč na více jak 60 miliard Kč:
Zdroj: Škoda Auto
V další tabulce najde čtenář vývoj hrubé marže Škody Auto (počítané ze zisků po přímých nákladech na výrobu aut). A hlavně marže počítané z toku hotovosti – PCF marže ukazuje, kolik toho firmě z tržeb zůstalo na provozním toku hotovosti a FCF marže na toku volného hotovosti (tedy po investicích). Konkrétně Škoda dokáže z každé stovky korun tržeb dostat cca 15 korun na svém provozu a 8,2 – 9,5 Kč po investicích (tyto peníze pak může obecně hromadit v rozvaze, použít na splácení dluhů, na akvizice, či pro výplatu peněz akcionářům).
Nyní si představme, že by dokázala operovat se stejnou efektivitou – dosahovat stejných marží na úrovni provozního a volného toku hotovosti. I když jsme tím eliminovali vliv oné financializace, stále jde o značně teoretické cvičení, kterému můžeme oběma směry vytknout mnohé: Škoda je ve výjimečné „koncernové“ pozici, která má dopad na její investiční nároky a marže, elektromobily jsou drahé, ale na druhou stranu by po plném využití úspor z rozsahu mohly mít velký potenciál pro zlevnění už proto, že podle některých odhadů používají jen asi třetinu součástek ve srovnání s klasikou, atd.
Čtenář, kterého přes to vše zajímá, co výsledky Škody implikují pro Teslu, najde odpověď v druhé části výše uvedené tabulky: Pokud by měla generovat cca 4 miliardy dolarů volného toku hotovosti ročně a měla efektivitu Škody, její provozní tok hotovosti by musel dosahovat 6 – 7 miliard dolarů (minulý rok byl v záporu). A její tržby by se musely blížit 50 miliardám dolarů (téměř pětinásobek tržeb z minulého roku). Čím horší by její provozně investiční efektivita byla, o to vyšší tržby by samozřejmě musela generovat na to, aby ospravedlnila svou kapitalizaci oněmi 4 miliardami dolarů.
Malá finance fiction povídka…
Na závěr si dovolím trochu vyložené finance fiction: Škoda Auto a by podle mne byly ideální kombinací: Ta první není zase tak velká a umí dobře dělat tradiční auta. Tato tradiční část výroby Tesle moc nejde a ukazuje se být tvrdým oříškem (viz třeba poslední Perly týdne). ale zase má elektrické know-how a dobrodružného ducha. Škoda by ale byla na prodej asi jen v případě, že by se potopil do hlubokých problémů (třeba kvůli dalším skandálům). A by mohla kupovat jen v případě, že by se jí podařil mohutný obrat k lepšímu.
Co se týče kapitalizace/vnitřní hodnoty, vychází mi, že síly obou automobilek jsou následující: má kapitalizaci na úrovni 50 miliard dolarů. Pokud by Škoda Auto vydělávala dlouhodobě to, co v roce 2017, hodnota jejího vlastního jmění by se podle mých hrubých výpočtů pohybovala asi na polovině kapitalizace Tesly (pozor, nelze přímo porovnávat s kapitalizací , protože Škoda je aktivum této firmy a do kapitalizace promlouvají i jeho pasiva).
Pokud ale bude Škoda schopná své výsledky dál znatelně zlepšovat a půjde naopak cestou těch negativnějších scénářů, tato fi-fi povídka by mohla končit tím, že Škoda kupuje Teslu. A z naší země se stává elekromobilová obdoba Finska v době, kdy tam „vládla“ Nokia. A všichni žili spokojeně až do smrti…