Venezuela zahajuje měnovou reformu, v jejímž rámci škrtne u domácí měny bolívaru pět nul. Reaguje tak na inflaci, která se letos odhaduje na milion procent. Venezuela se potýká od roku 2014 s hospodářskou krizí, kvůli které miliony Venezuelanů trpí nedostatkem potravin a léků. Zemi trápí hyperinflace a kritici obviňují ze současného stavu neschopnost vlády a korupci. Prezident Nicolás Maduro tvrdí, že důvodem je nepřátelství západních zemí vůči němu a pokles cen ropy, což uznávají i někteří ekonomové. Venezuela je zakládajícím členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a disponuje největšímu zásobami této suroviny.
Prodejci i spotřebitelé ve Venezuele dnes nervózně čekají na zahájení dramatických reforem, které oznámil prezident Nicolás Maduro a které mají zastavit hospodářský propad. Změny začínají zavedením nových bankovek, na kterých bylo škrtnuto pět nul. V budoucnu má o více než 3000 procent stoupnout minimální mzda a Maduro slíbil, že zvýší ceny benzinu na mezinárodní úroveň. Kritici těchto plánů se ale domnívají, že situaci v zemi to jen zhorší, uvedla agentura AP.
Banky dnes zůstanou zavřené, protože se připravují na zavedení "suverénního bolívaru", nové měny, na které je o pět nul méně a která má pomoci zmírnit prudkou inflaci. Madurova vláda také oznámila, že v září zvýší ceny benzinu na mezinárodní úroveň, aby zabránila pašování přes hranice. Venezuela má nejnižší ceny benzinu na světě, za jeden americký cent se podle agentury Reuters dá teď koupit 2896 galonů benzinu, což v přepočtu znamená, že za 20 haléřů lze koupit skoro 11.000 litrů benzinu. Maduro také v pátek slíbil prudce zvýšit minimální mzdu.
Podle ekonomů však soubor nových opatření současnou hyperinflaci spíš ještě urychlí, než aby hospodářské problémy země vyřešil. K zásadním problémům ve Venezuele patří i to, že těžba ropy klesla na nejnižší úroveň nejméně od roku 1947.
Představitelé opozice se snaží využít napětí mezi obyvateli a vyzvali, aby se v úterý uskutečnila celonárodní stávka a protesty. Doufají, že přilákají do ulic masy lidí na protest proti vládnoucí Madurově socialistické straně. Něco podobného se jim ale nepodařilo učinit již více než rok.
Fronty lidí byly v sobotu na trhu v Caracasu delší než obvykle, protože lidé se snažili zásobit před nejistotou, která tento týden přijde. Mnoho z nich bylo frustrovaných kvůli čtečkám bankovních karet, které byly pomalé nebo nefungovaly vůbec, což mnohé přinutilo k tomu, aby odešli s prázdnou. Mnoho obchodů také zůstalo zavřených kvůli nejistotě, jaké mají za zboží stanovit ceny.
Venezuela kdysi patřila mezi nejvíce prosperující země Latinské Ameriky. Vlastní například největší prokázané zásoby ropy na světě. Propad cen ropy doprovázený korupcí a špatným hospodařením pod vedením socialistické vlády však za posledních 20 let způsobily, že země se ocitla v prozatím nejhorší ekonomické krizi.
Inflace ve Venezuele by podle odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF) mohla letos překonat jeden milion procent. Kvůli vysoké inflaci je obtížné najít papírové peníze. Největší bankovka v současném hotovostním systému je 100.000 bolívarů, což při běžně používaném směnném kurzu na černém trhu odpovídá méně než třem americkým centům (70 haléřů). Šálek kávy stojí více než dva miliony bolívarů.
V rámci nové měny budou zavedeny dvě mince a papírové bankovky v hodnotě od dvou do 500 bolívarů. Nejnižší hodnota tedy bude představovat současnou kupní sílu 200.000 bolívarů a nejvyšší 50 milionů bolívarů. Stará a nová měna zůstanou po určité přechodné období v oběhu společně.
Podobný krok učinila vláda v roce 2008, kdy tehdejší prezident Hugo Chávez vydal v rámci boje s prudkým růstem inflace novou měnu, na které škrtl tři nuly.
Maduro také v pátek oznámil, že zvýší minimální mzdu o více než 3000 procent. Podle kurzu na černém trhu by měla nově činit zhruba 30 dolarů (675 Kč). Zatím ale není jisté, kdy tato změna vstoupí v platnost.
Již tak chaotické změny dál komplikuje Madurovo oznámení, že chce zafixovat vývoj mezd, cen a penzí ke kryptoměně zvané petro. Její vznik oznámil letos v únoru, v oběhu ale prozatím není. Jedno petro bude podle Madura odpovídat 60 dolarům a cílem je přesunout se v budoucnu k jedinému plovoucímu směnnému kurzu vázanému na zmíněnou digitální měnu.
Opozice nové plány kritizuje. "Opatření oznámená v pátek nejsou plánem ekonomického oživení země," uvedl opoziční lídr Andrés Velásquez. "Naopak představují větší hlad, více zkázy, větší chudobu, více utrpení, více bolesti, vyšší inflaci, větší propad ekonomiky."
Podnikatelé se obávají, že prudký růst mezd způsobí, že nebudou schopni platit zaměstnance bez toho, aby prudce zvýšili ceny. Například Jesús Pacheco, který má ve svém řeznictví v Caracasu šest zaměstnanců, v neděli řekl, že nebude mít jinou možnost, než část z nich propustit, pokud chce v činnosti pokračovat.
Škrtání nul v minulosti: Rusko, Bulharsko, Bělorusko,...
Kdo podobný krok učinil v minulosti? Rusko, Buharsko, Zimbabwe nebo Bělorusko. Rusko zaznamenalo v 90. letech uplynulého století prudký vzestup inflace, která dosahovala v počáteční fázi tržní reformy více než 1000 procent. Od prvního ledna 1998 byly z inflací těžce postiženého rublu škrtnuty tři nuly. Centrální banka vydala 14 miliard nových rublů (2,32 miliardy USD) a stáhla kolem 22 miliard rublů ve starých bankovkách. Nový rubl měl hodnotu 1000 starých rublů a v Rusku byly také opět zavedeny kopějkové mince, které byly v důsledku inflace zcela zrušeny.
V únoru 1999 bulharský parlament schválil zákon o měnové reformě, na jehož základě byl od července zaveden nový leva, který se rovnal 1000 starých. Operace, kterou se leva dostalo na nominální úroveň německé marky, měla usnadnit platební styk, zkomplikovaný po hyperinflaci z let 1996-97.
Zimbabwe - země, dříve označovaná za obilnici Afriky - se za vlády bývalého prezidenta Roberta Mugabeho (prezidentem byl v letech 1987 až 2017) dostala do těžké hospodářské krize, kterou mimo jiné zapříčinila konfiskace tisíců farem patřících bělošským Zimbabwanům na přelomu tisíciletí. Oficiální inflace byla v červenci 2008 na 231 milionech procent a země nakonec kvůli hyperinflaci revalvovalo měnu. Její centrální banka v únoru 2009 škrtla svému dolaru 12 nul, aby se země vyhnula ekonomickému kolapsu. Zimbabwe naonec svoji měnu opustilo a využívá ty zahraniční, hlavně americký dolar.
Bělorusko vstoupilo do roku 2000 škrtnutím tří nul své národní měny. Autoritářský režim prezidenta Alexandra Lukašenka občanům slíbil, že bude prosazovat přísnější měnovou a rozpočtovou politiku, vláda však poté sáhla ke snížení hodnoty bankovek ještě několikrát a v roce 2016 na bankovkách zmizely čtyři nuly, což bylo nejvíce. Nově bylo vydáno sedm druhů bankovek v hodnotě od pěti do 500 rublů. Do té doby byla například v oběhu i bankovka v hodnotě 200.000 rublů.