Výnosy italských dluhopisů po zprávě o sblížení dvou euro-skeptických stran (Hnutí pěti hvězd a Ligy severu) zamířily neomylně vzhůru, zatímco euro šlo současně dolů. Ke skutečné panice má ovšem situace na italských trzích hodně daleko. Výnos italského desetiletého dluhopisu zůstává stále hluboko pod úrovněmi po italských volbách a euro své ztráty hned druhý den smazalo. Je tedy vůbec čeho se bát?
Zdá se, že trhy v tuto chvíli jednoduše nevěří “černému scénáři” odchodu Itálie z eurozóny, což by byl i v případě sestavení euro-skeptické vlády těžko prosaditelný scénář. Více uzavřená a méně spolupracující Itálie je sice pro Evropu problémem, a to zvlášť ve chvíli, kdy se řeší řada zásadních změn - především nová institucionální podoba eurozóny, reforma ESM, dokončení bankovní unie a rozpočet EU na roky 2021-2027. Nekooperativní Itálie je pro řešení řady těchto otázek vážným problémem, ale nepřináší žádné “bezprostřední ohrožení”. A prostý nárůst nejistoty spojený s politickou situací v Itálii, zdá se, není v tuto chvíli pro trhy takovým nebezpečím, jako býval. Proč?
Prvním a hlavním důvodem je politika ECB, která od roku 2012 ušla velký kus cesty. Dnes je ECB na rozdíl od před-krizových let automaticky brána jako věřitel poslední instance. Navíc s rozjezdem politiky QE se stala hlavním držitelem italských dluhopisů - v tuto chvíli má nakoupeno zhruba dvacet procent celkového objemu italského dluhu. Vyšší odolnost italských trhů ale není jen dílo ECB. Samotná Itálie si prošla v posledních pěti letech obdobím velice slabého růstu, které nebylo jednoduché pro domácnosti ani pro finanční systém. I přes zrychlení růstu díky dobrým podmínkám v eurozóně naráží italská ekonomika na řadu strukturálních brzd. Na druhou stranu během posledních pěti hubených let Italové i tak dokázali generovat primární přebytky rozpočtu (tento rok pravděpodobně necelá 2 % HDP) a ekonomika se jako celek dostala z deficitů běžného účtu do přebytků blížícím se 3 % HDP. Achillovou patou vedle stále slabého růstu zůstává finanční systém, ačkoliv i zde došlo k poklesu podílu problematických úvěrů. Sečteno, podtrženo, i když je Itálie stále slabým článkem eurozóny, větší odolnost tamní ekonomiky i trhů je realitou, která by nás neměla příliš překvapit.
TRHY
CZK a dluhopisy
O desetinku vyšší inflace se koruně včera zalíbila a pomohla jí k návratu pod 25,50 EUR/CZK. Navíc celému regionu a obecně emerging markets hrála do karet nižší americká inflace, která srazila dolů americké výnosy - právě kvůli jejich nárůstu se dostaly emerging markets v posledních týdnech pod tlak.
Koruna by se po posunu pod 25,50 mohla pokusit své zisky rozšířit. Další růst sazeb ČNB je ale stále relativně daleko a koruna to tak zatím nebude mít lehké.
Zahraniční forex
Dolar včera oslabil v reakci na zveřejnění dubnové inflace v USA. Jádrový index stoupl pouze o 0,1 % a obě čísla mírně zaostala za odhady. Meziroční inflace ve spotřebitelských cenách lehce stoupá na 2,5 %, zatímco jádrová stagnuje na 2,1 %. Hlavním zdrojem zrychlování cen jsou energie, konkrétně benzín a topný olej, kde se projevuje efekt zdražující ropy.
Zasedání britské centrální banky podle očekávání nevyústilo ve změnu nastavení měnové politiky. Banka stále hovoří o zhruba třech zvýšeních sazeb během následujících tří let a o tom, že řízení inflace vyšší sazby vyžaduje. Včerejší zprávy z BoE libru nepotěšily, neboť potvrzují, že se dalšího zvýšení sazeb jen tak nedočká. Ze třetího kvartálu se očekávání přesouvají na konec roku a trh ani o tomto termínu není příliš silně přesvědčen.
Dnešní kalendář je pro hlavní devizové trhy zcela nezajímavý, takže se bude čekat na začátek příštího týdne, resp. euro by mohla začít zajímat italská politika, neboť v Římě se formuje vláda populistů (viz úvodník)…
Ropa
Brent během včerejšího obchodování sice nejprve s úspěchem pokořil hranici 78 USD/barel, nakonec se ale vrátil přibližně o dolar níže, kde se prozatím drží i dnes. Během víkendu bude pozornost – kromě dalšího vývoje okolo Íránu – upřena také na jeho souseda, a to Irák, kde budou probíhat důležité parlamentní volby. Irák je s produkcí téměř 4,5 mil. barelů denně druhý největší producent v rámci OPECu, proto by jeho případná destabilizace mohla umocnit již tak napjatou situaci v regionu.
Z pohledu globálního ropného trhu však budou ještě důležitější událostí nadcházející prezidentské volby ve Venezuele (20.5.). Téměř jisté vítězství dosavadního prezidenta Madura totiž může vyvolat tvrdou reakci ve Washingtonu, který by mohl sáhnout ke zpřísnění sankcí na již tak zdevastovaný domácí ropný průmysl. V takovém případě by mohl být dopad na bilanci ropného trhu výraznější, než o jakém se uvažuje v případě íránských sankcí.
Akcie
Americké akciové trhy zakončily včerejší obchodní den v zelených hodnotách a dostaly se tak na nejvyšší hodnoty za posledních sedm týdnů. Indexy zpevnily o téměř procento, konkrétně S&P 500 o 0,9 % a posílil na 2723 bodů. Jeden z nejlepších výsledků zaznamenal Allergan, jehož akcie posílily o 3,9 %. Podobně se vedlo i dalším titulům, když Align Technology posílil o 3,6 % a například Mylan o 3,2 %. Pozitivní zprávy analytiků Raymond James podpořily akcie společnosti Qualcomm, které přidaly 3,4 %. Ztráty naopak zaznamenal těžař lithia Albermarle, který odepsal 3,3 %. L Brands oslabila o 7,2 %, Coty o 3,4 %, Macy’s o 2,4 % a Kohls o 1,4 %. Index Dow Jones přidal 0,8 % a Nasdaq stejně jako S&P 500 0,9 %.