Akcie míří na nové rekordy: Známý investor Jim Paulsen se domnívá, že pesimismus, který podle něj stále vládne na Wall Street, je dobrým kontrariánským indikátorem. V rozhovoru pro CNBC uvedl, že „přijdou další slabá data z ekonomiky a zklamání u zisků firem, nicméně lidé se nyní obávají ještě něčeho horšího“. Konkrétně podle něj panují obavy z recese, ty jsou ale přehnané a pesimismus tak nakonec vystřídá optimistická nálada.
Po této změně bude podle investora následovat velká rally, kterou potáhne růst valuací. Přispěje k tomu i Fed, který „přestane utahovat a možná dokonce přejde k akomodaci“. Něco podobného se podle Paulsena stalo v osmdesátých letech a i v letech devadesátých, když přišlo zpomalení ekonomiky, na které trh reagoval vysokou volatilitou.
Paulsen se domnívá, že utahování monetární politiky v USA a přehřívání americké ekonomiky byly témata roku 2018, ne letošního. Fed podle něj „opět zachrání Wall Street“ a to tím, že ukončí období zvedání sazeb. Akcie si pak podle něj ještě mohou sáhnout na dno podobné tomu, kterého bylo dosaženo v prosinci. Ovšem index S&P 500 by se nakonec měl dostat na nová maxima. Paulsem konkrétně hovoří o hodnotě 2 900 – 3 000 bodů na konci letošního roku.
Rovnováha na trhu s ropou: Investiční společnost Pictet ve svém novém výhledu pro ropný trh tvrdí, že by mohl postupně směřovat k vyrovnané poptávce a nabídce – viz následující graf s historickým a projektovaným vývojem obou stran trhu spolu s vyznačeným rozdílem. Podle Pictetu by měl konkrétně díky rychlejšímu růstu poptávky postupně mizet převis nabídky a trh by se měl posouvat směrem ke zmíněné rovnováze.
Tento scénář ale bude platit pouze v případě, že OPEC dodrží již dojednané snížení těžby a to i po letošním létu. Pak by se ceny ropy mohly podle Pictet dostat na úroveň kolem 75 dolarů za barel. Pokud ovšem OPEC nebude disciplinovaný, převis nabídky se bude naopak prohlubovat a dají se čekat ceny ropy v rozmezí 40 – 50 dolarů za barel.
Druhý graf ukazuje odhady dlouhodobé rovnovážné ceny ropy. Základní, šedě vyznačený scénář hovoří o 53 dolarech za barel u ropy WTI. Modrý scénář počítá s oslabením dolaru a rovnovážná cena se v něm pohybuje na 59 dolarech. Nižší růst světové ekonomiky naopak implikuje nižší ceny ropy (zeleně a světle šedě vyznačené scénáře):
Minimální a maximální minimální mzda: Z nových dat zveřejněných Eurostatem jsme vybrali následující graf, který porovnává evropské země podle výše minimální mzdy. Nejnižší je v Bulharsku, kde se blíží 300 eurům na měsíc, a v Lotyšsku, kde se pohybuje mírně nad úrovní 400 eur za měsíc. Mezi země s nejnižší minimální mzdou patří i Česká republika, pohybuje se zde na podobné úrovni jako v Chorvatsku, na Slovensku, či v Polsku. Druhým extrémně jsou země jako Lucembursko, Irsko, či Nizozemí, kde se minimální mzda nachází nad 1 600 eury na měsíc:
… a u nás doma
Odměny za vysoké daně: Ihned.cz tento týden informuje o tom, že „dlouhé měsíce finanční správa i jí nadřízené ministerstvo financí popíraly, že by berní úředníci byli motivováni odměnami, když firmě neuznají daňový odpočet na výzkum a vývoj a doměří jí vysokou daň. Že se to téměř po tři roky skutečně dělo, přiznala finanční správa až nyní. Podle expertů na daňové právo, které HN oslovily, je vypisování takových odměn v rozporu s pravidlem správného výběru daní a zároveň i se zákonem.
Penzijní (ne)reforma: Aktuálně.cz píše o tom, že ministryně práce a sociální věcí Jana Maláčová „představila minulý týden složení i cíle důchodové komise a uvedla, že se zaměří v první řadě na nižší penze žen a na předčasný odchod do důchodu u fyzicky náročných profesí. Následovat má téma příjmů a také otázka vdovských a vdoveckých důchodů“. „Domníváme se, že náš důchodový systém potřebuje modernizovat postupnými kroky a nikoli takzvanou teorií velkého třesku. Proto nepoužíváme pojem reforma,“ řekla ministryně poslancům.
Na hrozící neudržitelnost veřejných financí upozornila podle aktuálně.cz například Národní rozpočtová rada a „k podobným prognózám došlo i samo ministerstvo práce, které spočítalo, že beze změn a při zmrazení důchodového věku na 65 letech by schodek penzí mohl v roce 2060 činit 3,4 procenta hrubého domácího produktu. V dnešních částkách by tak výdaje převýšily příjmy asi o 172 miliard korun“.