Zaměstnanci Evropské centrální banky údajně začali studovat možnou změnu inflačního cíle, uvedli úředníci obeznámení se situací. Tento krok by mohl dodat odvahy tvůrcům politik, aby nadále udržovali měnové stimuly. Zaměstnanci neoficiálně analyzují možný přístup této instituce, včetně otázky, zda současný cíl růstu spotřebitelských cen „pod, ale blízko 2 %“ je v pokrizové době nadále vhodný.
Prezident Mario Draghi podporuje „symetrický“ přístup, což znamená, že flexibilita bude buď nad, anebo pod konkrétním 2% cílem, řekli úředníci. To by ECB po dlouhém a slabém období umožnilo držet určitou dobu vyšší inflaci, aby se zajistilo, že růst cen bude mít pevný základ.
Členové Rady guvernérů ECB minulý týden obdrželi prezentaci o symetrickém postoji k současnému cíli. Změnit cíl by samo o sobě pravděpodobně vyžadovalo oficiální přezkum, uvedl úředník. Mluvčí ECB věc odmítl komentovat.
Dluhopisy a akcie po této zprávě dnes umazávaly ztráty. Index Euro Stoxx 50 rostl o 0,57 % proti dnešním minimům. Euro po zveřejnění zprávy kleslo na nejnižší dnešní úroveň na 1,1208 za dolar.
Přepracování tohoto rámce by bylo dalším krokem v transformaci ECB za posledních 20 let - od tradiční centrální banky postavené na modelu Bundesbank k centrální bance s inovativními strategiemi ve světě, kde se zdá, že tradiční ekonomické modely již nefungují.
Revize i u Fedu
Draghi v říjnu na konci svého období předá žezlo Christine Lagardeové a dokončení tohoto úkolu tak bude na bedrech této Francouzky. Jako šéfka Mezinárodního měnového fondu chválila centrální banky za to, že podnikají odvážné kroky pro zachování cenové stability.
Americký Fed také přehodnocuje svou strategii, nástroje i komunikační praxi. Začátkem roku 2020 plánuje odhalit svá zjištění z ročního přezkumu. Obavou vyspělých států je, že inflace je už moc dlouho moc nízká a spotřebovává měnovou munici na další recesi.
Pro ECB by mohlo být tím hlavním cílem udržení stimulů, dokud tvůrci politik nebudou přesvědčeni, že ekonomika je dostatečně silná, aby zvládla růst cen bez podpory. To by bylo protikladem k současné situaci, ve které „jestřábější“ politici volají po stažení podpory, jakmile růst inflace dosáhne 1,7 %.
Ambiciózní cíl
„ECB potřebuje revizi, protože má jasný problém s podstřelením inflace,“ řekl Steve Barrow, šéf měnové strategie u Standard Bank. „Myslíme si, že tomu nejednoznačný inflační cíl nepomáhá.“
Cílování inflace bylo poprvé zavedeno na Novém Zélandu začátkem 90. let a stalo se běžným mandátem centrálních bank. V současném prostředí nízké inflace přicházejí akademičtí ekonomové s řadou dalších možností, včetně cílování inflačního pásma nebo průměrné inflace za určité období. Bývalý hlavní ekonom u MMF Olivier Blanchard podporoval 4% cíl.
Inflace je hluboko pod 2% cílem již téměř celé Draghiho funkční období, a to navzdory rekordně nízkým úrokovým sazbám -0,4 % a nákupům dluhopisů za 2,6 bilionu eur. Záznam zasedání Rady guvernérů z minulého měsíce uvedl, že pokud budou sazby příliš nízké po příliš dlouhou dobu, pak „úvahy o strategičtější povaze mohou být oprávněné“.
Tlak revidovat rámec této politiky visí ve vzduchu již nějakou dobu a byl hlavním pilířem kampaně guvernéra finské centrální banky Olliho Rehna na post prezidenta ECB. Jen málo úředníků ale tento plán veřejně podporuje. Jednou z obav je, že centrální banka riskuje poškození důvěryhodnosti, pokud bude na nesplnění svého cíle reagovat pouze tak, že jej posune. V smlouvě EU je úkolem ECB pouze zachování cenové stability. Tato instituce nejprve definovala, že to znamená inflaci pod 2 %, poté v roce 2003 „objasnila“, že tento cíle bude „pod, ale blízko 2 % ve střednědobém období“. Od té doby nedošlo k žádné změně.
Autoři: Carolynn Look a Alessandro Speciale, Bloomberg