Může to být zcela jiný styl vedení. Nynější šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová zřejmě stane v čele Evropské centrální banky. Instituci, která dbá na stabilitu cen ve všech zemích používajících euro, by poprvé vedl někdo, kdo za sebou nemá kariéru centrální bankéře ani zkušenosti s měnovou politikou. Bude to na škodu?
Podle Bloombergu propůjčí Lagardeová frankfurtské instituci kvality z politické scény. Než povýšila do Washingtonu, kde sídlí MMF, působila jako francouzská ministryně financí během finanční krize. Více než její předchůdce, italský kariérní ekonom Mario Draghi by také mohla spoléhat na odborníky z ECB a na jejich schopnost vymyslet nápaditá řešení na hospodářské problémy 19 zemí eura.
“Je mnohem více političkou než ekonomkou,” domnívá se hlavní analytička BNY Mellon Investment Alicia Levineová.
Podle Marka Haefeleho, investičního ředitele UBS Global Wealth Management, je šéfka MMF kvalifikovanou kandidátkou, “její jmenování ale celkově nedělá z Evropy přitažlivější místo, kde investovat”.
Napětí v globálním obchodu dopadá na evropský zpracovatelský sektor, což by se mohlo překlopit do širšího útlumu. Podle Johna Normanda z by se v čele ECB sice mohl hodit někdo se zkušeností z politiky. Reaktivaci podpůrných opatření by prý pomohl dobře “prodat”. Zároveň by to ale měl být někdo s velkými zkušenostmi s tvorbou nových způsobů vytváření a zavádění měnové politiky, prohlásil ještě před oznámením nominace Lagardeové.
Jenomže, jak podotýká britská právnička Sharon Bowlesová, která má za sebou bohaté zkušenosti z výborů Evropského parlamentu, usnesení nedělá jediný člověk. Veškerou práci podle ní odvedou výbory.
ECB by s příchodem Lagardeové ovšem nebyla jedinou významnou světovou hospodářskou institucí s ne-ekonomem v čele. Právnické zázemí má i nynější předseda americké centrální banky Fed Jerome Powell.
“Měnová politika je jenom jednou částí širších kompetencí současné generace centrálních bankéřů. Člověk s top publikační činností o teoretické monetární ekonomice nemusí být nutně nejlepší šéf centrální banky. Důležitější může být manažerská zkušenost a té má Lagardeová na rozdávání,” domnívá se ekonom Bloombergu Jamie Murray.
Otázkou je již zmíněná kontinuita s dosavadní monetární politikou. Jak v ranním komentáři poznamenal hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš, Lagardeová ve funkci šéfky MMF podpořila veškeré měnově-politické inovace Maria Draghiho - od klíčové verbální intervence v létě 2012, přes OMT, QE, TLTRO a také záporné sazby.
Investoři nyní sázejí na to, že ECB bude dál fandit nízkým úrokovým sazbám: dluhopisové výnosy v eurozóně se po zprávách o nominaci Lagardeové propadly a defenzivní tituly zamířily nahoru.
Svět si pochopitelně všímá genderové otázky. ECB ještě nikdy neřídila žena. Lagardeová přitom svou nominací přeskočila všechny muže, kteří byli až do tohoto víkendu považováni za favority na tuto funkci, ať už v podobě šéfa německé centrální banky Bundesbank Jense Weidmanna nebo guvernéra francouzské centrální banky Francoise Villeroy de Galhaua.
Pozitivně nástup první ženy do čela ECB vnímá generální ředitel S&P Global CEO Doug Peterson. Ekonomiky mají sklon k tomu růst rychleji, pokud v nich mají větší zastoupení ženy, tvrdí. “Kdyby Spojené státy měly stejný podíl žen ve své ekonomice jako Norsko, byly by USA o 8 % větší, na 8,6 bilionu dolarů,” uvedl podle CNBC.
Lagardeová se ve světle nominace na post prezidentky ECB svých povinností v MMF přechodně vzdala. Funkce se dočasně ujme první náměstek ředitelky MMF David Lipton. Nominaci musí ještě schválit Evropský parlament. Předsedou nového Evropského parlamentu byl dnes zvolen italský socialistický poslanec David-Maria Sassoli.
Zdroje: Bloomberg, CNBC, ČTK, MMF
Foto: www.imf.org