Mezi největší technologické propadáky letošního roku řadí blog MIT autopilot použitý v letadlech 737 Max . Když se zřítily dva tyto stroje, ukázalo se, že jejich piloti „bojovali se systémem autopilota, který převzal řízení a poslal letadla k zemi“. Tragédie přitom podle MIT ukázala jak na chybu a autopilota, ale také na to, že vládní organizace, které mají na starost bezpečnost letů, se postupně víc a víc spoléhaly na namísto toho, aby pracovaly nezávisle.
Dalším technologickým propadákem letošního roku je podle MIT „potravinový počítač“. Mělo jít o hydroponický systém, který obsahoval elektroniku a umělou inteligenci a měl být podle architekta Caleba Harpera schopen „měřit miliony kombinací světla, teploty a vlhkosti“. Pak dokonce zazněly úvahy o strojovém učení, ale nakonec se ukázalo, že šlo pouze o velký podvod.
Podvodem byla i aplikace zvaná „How Gay Are You?“, která měla uživatelům říci, jaké mají genetické předurčení k homosexualitě, to vše za 5,5 dolaru. MIT píše, že se následně zvedla vlna kritiky a diskuse o tom, zda tento projekt nezneužívá dosavadní vědecké poznatky a zda nezakrývá, že podle nich neexistuje žádný konkrétní gen, který by určoval homosexualitu. Aplikace již nyní není k dispozici, ale jak píše MIT, problém genetické prekondice přetrvává.
„Jedna izraelská společnost letos vyslala na Měsíc přistávací modul, který se ale bohužel při přistání v dubnu rozbil. Naštěstí nebyl nikdo na palubě. Něco tam ale bylo. Ukázalo se totiž, že jedna americká nezisková společnost jménem Arch Mission Foundation dala na palubu tajně kapsli s želvuškami – mikroskopickými živočichy, kteří jsou schopní přežít ve tvrdých podmínkách a možná dokonce i na Měsíci,“ píše MIT. A o významný problém jde proto, že lidé by neměli „znečišťovat jiné světy pozemským životem“. Vedle samotné kontaminace bychom si totiž také měli být jistí, že když někdy objevíme ve vesmíru život, nebyli jsme to my sami, kdo jej tam dopravil.
Želvušky bez vody pravděpodobně nebudou schopné se rozmnožovat, ale celá událost ukazuje, že dnešní systém založený na důvěře v poctivost těch, kteří lety do vesmíru provádějí, nemusí stačit. Například zmíněná Arch Mission Foundation má za svou misi vytvořit „záložní planetu“, a to ji vedlo i ke zmíněnému činu.
Dalším technologickým propadákem je podle MIT skládací telefon Galaxy Fold od Samsungu. Například Mark Gurman z Bloombergu o něm v dubnu napsal, že po jednom dni používání je k nepotřebě. I přesto by letos měla být na trh uvedena řada podobných modelů. A úspěchem nebyla prý ani platební karta od Applu. Ta totiž podle MIT některým mužům umožňovala vzít si desetkrát vyšší půjčku než jejich ženám, se kterými sdíleli všechna aktiva. Spoluzakladatel Applu Steve Wozniak přiznal, že právě to se stalo jemu a jeho manželce, a dodal, že jde o problém algoritmu. MIT tvrdí, že nejde o žádný detail, protože podobné problémy s algoritmy znamenají, že nakonec za ně nenese nikdo konkrétní zodpovědnost.
„Jde o největší demokracii na světě, ale co se týče internetu, není Indie zase tak moc demokratická,“ píše MIT. Vláda tam je totiž připravena v případě problémů znepřístupnit uživatelům , WhatsApp či celý přístup k internetu. Během roku k tomu došlo celkem devadesátkrát a podobně tomu je v zemích jako Pákistán, Turecko, Írán či Súdán. I zde „vlády využily toho, že vypnutí internetu může oslabit disent a znemožnit světu, aby měl přístup k informacím“, píše MIT. V Kašmíru tak musí lidé již od dubna „cestovat dlouhé míle jen pro to, aby mohli zkontrolovat svůj e-mail“.
Zdroj: Blog MIT