V posledních letech se objevuje stále více protekcionistických opatření, která se spolu s přímými obchodními válkami projevují na poklesu mezinárodního obchodu. Reshad N. Ahsan, Laura Panza a Yong Song na stránkách VoxEU tvrdí, že takový vývoj má podle dobře známých historických zkušeností a analýz negativní dopad na spotřebitele. Méně pozornosti je ale podle těchto ekonomů věnováno tomu, jak se úpadek obchodu může projevit na rovině mezinárodních konfliktů.
Na jednu stranu je v literatuře zmiňována možnost, že obchod slouží jako prevence konfliktu, ale zároveň jde stále o „kontroverzní téma“, o němž studie hovoří bez jasného závěru. Ahsan a jeho kolegové se to snaží napravit analýzou dlouhodobého vývoje v Evropě. Následující graf ukazuje vývoj počtu evropských konfliktů v letech 1640–1896:
Postupný posun k míru, který je z grafu zřejmý, vysvětlují různé studie politickými dohodami, posunem konfliktů z Evropy do jiných částí světa a pozitivním dopadem osvícení, které přineslo větší míru vzájemné tolerance. Ahsan a jeho kolegové ale zkoumají možnost, že posun k míru byl dán zejména rozvojem transatlantického obchodu.
Teoretické argumenty pro vztah mezi rozvojem obchodu a klesajícím počtem evropských konfliktů nevyznívají úplně jednoznačně. Je možné, že země, které živě obchodují, jsou konfliktem ohroženy více z pohledu ztráty jejich bohatství. A obchod může vést také k růstu reálných mezd, což následně vede k tomu, že pro vládu je nákladnější financovat armádu.
Na druhou stranu ale obchod s Novým světem snižuje objem vzájemného obchodu mezi jednotlivými evropskými zeměmi, a tudíž může zvyšovat jejich náchylnost k vzájemnému konfliktu. Velkou část doby vyznačené v grafu pak vlády uplatňovaly politiku merkantilismu a snahy zabrat co největší území v zámoří. Což by mělo vést spíše k tomu, že konflikty a obchod půjdou ruku v ruce.
Zmínění ekonomové na základě analýzy dat týkajících se konfliktů a rozvoje obchodu jednotlivých evropských zemí s Novým světem tvrdí, že obchod do Evropy skutečně napomohl přinést mír. Zejména kvůli tomu, že obchod zvyšuje náklady příležitosti související s válkou. A také kvůli popsanému růstu reálných mezd. Dokonce se ukázalo, že země s intenzivnějšími obchodními vazbami měly menší armádu a válečné námořnictvo. Ekonomové tak svou studii uzavírají s tím, že kvůli současnému posunu světa směrem k protekcionismu nemusí trpět jen spotřebitelé.
Zdroj: VoxEU