Polsko připravuje revoluci ve svém elektrárenském průmyslu. Odehrát by se měla po vzoru úspěšného německého odklonu od uhlí, které je v Polsku stále intenzivně vytěžováno, domnívá se Wojciech Dabrowski, šéf největší polské utility , ovládané státem.
Podle něj by dávalo smysl, kdyby se od utilit obchodovaných na varšavské burze odkrojily divize, ve kterých se spaluje uhlí, a umístily se do samostatné entity se 100% vlastnictvím státu. Návrh restrukturalizace by prý ministerstvo národního majetku mohlo oznámit během několika týdnů.
Podobnou politiku, tedy odštěpení a konsolidaci uhelných aktiv, sleduje Německo od roku 2014. i její konkurenci by pomohla kromě jiného přilákat investory, které tyto firmy potřebují k tomu, aby proměnily energetické prostředí a to mohlo snáze splňovat stále tvrdší emisní normy EU. Také by to separovalo toxická aktiva mimo hledáček burzovních investorů, obávajících se o ziskovost utilit.
“Odštěpení v německém stylu, jak jej představil šéf , by znamenalo revoluci ve vnímání polských utilit mezi investory,” sdělil analytik Mbank Kamil Kliszcz. “Jakkoli zní tato myšlenka zajímavě, není to jednoduché řešení a je obtížné si představit, že by ji bylo možné rychle zrealizovat,” uvedl také.
, Tauron Polska Energia SA, SA a SA mají k zahraničnímu financování jenom omezený přístup. Mají totiž velkou uhlíkovou stopu, což je pro narůstající počet klimadbalých investorů jablkem sváru. Uprostřed rostoucích nákladů na unijní emisní povolenky jim klesly valuace I zisky, a to ještě předtím, než si s cenami energií ošklivě pohrála hospodářská krize vyvolaná koronavirem.
Polské státem provozované utility ve výrobě elektřiny pořád závisejí na uhlí:
“CEO by se něčím takovým nepřišel, kdyby nedostal zelenou s vyšších míst,” domnívá se analytik Bartlomiej Kubicki. Takovéto odštěpení by každopádně znamenalo velkou koncentraci aktiv na jednom místě, kvůli čemuž by mohlo být obtížné získat souhlas EU a antimonopolních úřadů.”
Otázkou jsou i valuace uhelných aktiv. Pro všechny čtyři státem provozované utility jsou tepelné elektrárny aktuálně zátěží a obchodují se výrazně pod svou účetní hodnotou. , jejíž tržní kapitalizace je zhruba 8 miliard PLN, oceňuje svoje uhelná aktiva na 25 mld. PLN, a to I po odpisu v řádu 7,5 miliardy PLN.
Polské státem ovládané utility přišly od roku 2015 o většinu své hodnoty:
Vládnoucí polská strana Právo a spravedlnost, která je od roku 2015 u moci, má v energetice se svými evropskými partnery komplikované vztahy. Před pěti lety sice slíbila, že Polsko během příštích generací pojede na uhlí, pak ale otevřela přístav pro LNG a dohodla se na dodávkách norského plynu do země. Státem provozované utility mezitím oddělené představovaly svoje plány na investice výlučně do větru, slunce a energii z plynu. A i když obnovitelná energie se jim dosud pozdávala, opustit uhelné projekty se až donedávna zdráhaly – týká se to i zamýšleného rozšíření uhelné elektrárny u města Ostrolenka na severovýchodě Polska, jejíž dostavba se prodražila a která je předmětem žalob aktivistických investorů.
Teprve před pěti měsíci vláda konečně podle všeho šlápla v projektu uhelné elektrárny na brzdu a navrhla postavit tam plynem poháněný generátor, a to i přes to, že státem ovládané podniky může takovýto krok přijít až na 1 miliardu zlotých. Podle Kliszcze z Mbank ale Ostrolenka ukazuje, že v “uvažování politiků se něco změnilo”.
Zdroje: Bloomberg