V posledních týdnech jsme si zvykli pozorně sledovat mezinárodní srovnávání výše a rychlosti vládní pomoci. Ve srovnávacích tabulkách zatím Česko hraje “první ligu” ve slibech, ale “okresní přebor” v reálném plnění. Situace se ale s přijetím masivního programu COVID III snad bude obracet k lepšímu, a pozornost by se proto měla časem přesunout jinam. Posouváme se také postupně do druhé fáze krize - rozmrazování ekonomiky - ve které nejsou důležité vždy plošnost a poskytnutý objem prostředků, ale naopak chytrost, s jakou ekonomiku stimulujete.
V první fázi šlo o to, dočasně pomoci přežít a udržet zaměstnance těm sektorům, kde stát jednoduše dočasně ekonomiku vypnul (největší výpadky likvidity odhadujeme v odvětví obchod, doprava, a real estate). Se zapínáním ekonomiky ale řada odvětví může rychle naskočit (to platí zejména pro obchod), zatímco na jiné budou dál doléhat dlouhodobé důsledky pandemie. Tady je řeč především o řadě průmyslových odvětví, která sice nečelila v první fázi krize nucenému vypnutí výroby, ale o to více na ně může dolehnout trvalejší útlum spotřebitelské i investiční poptávky. Navíc řada klíčových oborů jako automobilový průmysl, procházela už před krizí výraznou restrukturalizací. V druhé fázi krize nám tedy nepomůže soutěž s Německem o to, kdo poskytne firmám více garantovaných provozních úvěrů. Pomoc strategickým odvětvím bude muset být podobně jako u karantény “méně plošná” a o to “chytřejší”. Jak na to?
Jednoduchý recept neexistuje. Z první fáze krize bychom si s sebou mohli vzít na pomoc alespoň dočasně jeden nástroj, a to kurzarbeity na podporu zaměstnanosti (v Česku programy Antivirus). I když je program plošný, jde o příspěvek na zaměstnance, které musí podnikatel dál platit a odvádět za ně daně (to u odpouštění nebo selektivního snižování daní neplatí). Zásadní však bude oživit v klíčových odvětvích investiční aktivitu tak, aby se na novou post-covid realitu mohly podniky dobře adaptovat. Z průzkumu na poslední květnové Ranní kávě vyplynulo, že chuť investovat (mezi převážně středně velkými podniky) je v tuto chvíli mizivá - více než 40 % dotázaných plánuje odložit v nejbližším půl roce všechny investice a další zhruba čtvrtina investice omezila jen na to nejnutnější.
To by se časem mělo změnit. A pomoci by tomu mohl v minulosti vyzkoušený nástroj - investiční pobídky. Systém ovšem de facto zamrzl po novele, která chtěla omezit pobídky na investice do oborů s vysokou přidanou hodnotou. To bylo na jednu stranu správně, podmínky však byly jednoduše na českou realitu nastaveny až moc přísně (takže od novely zatím nebyla schválena ani jedna investiční pobídka). To nebyl velký problém v před-covidovském období super-nízké nezaměstnanosti. Může to být ale nepříjemné v blížící se přetahované o to, kde domácí i zahraniční firmy budou dál strategicky investovat.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Česká koruna se dostala opět na dostřel od klíčové hranice 27,00 EUR/CZK a veze se na vlně optimismu spojeného s návrhem Evropské komise na masivní záchranný fond (750 miliard EUR). Koruně svědčí i zisky eura a na frontě s dolarem příznivá nálada na globálních akciových trzích. Zda to ovšem bude stačit na prolomení klíčových technických bariér, zůstává nejisté…
Zahraniční forex
Návrh Evropské komise na ustavení fondu “Oživení” v hodnotě 750 miliard eur poskytl eurodolaru další záminku ke zpevnění, takže dnešní den otvíráme nad hodnotou 1,10. Fond má být zaintegrován do sedmiletého rozpočtu EU, který startuje v lednu. To dává další prostor pro negociaci, jež bude ve zbytku roku eurodolar ovlivňovat. Celkově je však myšlenka fondu pro euro jednoznačně pozitivní, neboť dává naději na vyšší úrokové sazby v eurozóně.
Dnes si eurodolarový trh prohlédne německou inflaci, další týdenní statistiky z trhu práce a měsíční data za dubnové investice (durables) v USA. Prozatím se přitom zdá, že demonstrace v Hongkongu a růst napětí mezi USA a Čínou nemá na eurodolar výraznější dopad.
Zahraniční forex
Středoevropské měny tento týden mohutně posilovaly, nicméně speciálně polský zlotý si bude muset dát pozor na odpolední zasedání NBP. Změna sazeb se neočekává, což by zlotému mělo střednědobě pomáhat, neboť polské oficiální úrokové sazby na úrovni 0,5 % implikují viditelně kladný úrokový diferenciál vůči sazbám eurovým.