Počty nově nakažených koronavirem za den celosvětově narůstají. Rychlost přírůstků sice již zpomaluje, nicméně se stále nalézáme na exponenciále a nejistota tak zůstává velice vysoká. Jak vypadají aktuální výhledy ekonomiky a jaký vývoj přinesl poslední týden? Odpovědi přináší hlavní ekonom Patrie Jan Bureš v sérii Mimořádné ranní kávy.
Měkké indikátory nevypadají vůbec dobře a ukazují na historicky největší propad nálady. V Číně po prudkém propadu podnikatelské nálady v průmyslu v únoru přišlo v březnu výrazné oživení. To je ale třeba vnímat opatrně. Jedná se o měkké indikátory a zlepšení podnikatelské nálady nad 50 bodů pouze znamená, že se nálada zlepšila oproti předchozímu měsíci, kdy byla negativní.
Sledujeme i čísla z trhu práce. Růst počtu nezaměstnaných v USA překročil 3 miliony pracovníků, což jsme v historii ještě neviděli. Bedlivě budeme sledovat samozřejmě také čísla z českého trhu práce a tejména neobsazená místa na úřadu práce.
Nejistota spojená s ekonomickými scénáři je extrémní, a proto nedokážeme nasimulovat seriózní odhady. Zatím ale počítáme s tím, že se ekonomika bude muset potýkat s karanténními opatřeními i v průběhu 3. kvartálu, kdy teprve začnou být odbourávána. Druhý kvartál tak bude ve znamení propadu a až třetí kvartál ve znamení postupné stabilizace ekonomiky.
V ČR odhadujeme propad ekonomiky okolo 9 %. Situace může být lepší, pokud se povede karanténní opatření zrušit dříve. Pesimistickým scénářem je ale riziko, že v roce 2021 by se mohla karanténní opatření opět vrátit s další vlnou epidemie. Pokud se tak nestane, může to zaznamenat zisky HDP.
V roce 2021 čekáváme svižnější oživení v Německu než v Česku, protože zvýšená míra státní pomoci povede v Evropě k nárůstu ekonomického nacionalismu. Státní podpora se tak bude primárně směřovat na podporu domácí zaměstnanosti a odbytu domácích firem. V dalších letech by se ale rozdíl měl postupně vyrovnávat.
Nyní očekáváme sérii výrazně horších čísel a absenci zásadně nových stimulů. Bude tu nejistota, kdy nebude jasné, jestli se pohybujeme v základním, anebo pesimistickém scénáři. A tak je třeba být opatrnější, co se sázek na oživení týče.
Ze stávajících podpůrných opatření se v případě ČR jedná o fiskální záruky a řešení problémů uvnitř podnikového sektoru. Takovým opatřením je i COVID II, o který lze žádat ode dneška. Za poslední týden jsme viděli také snížení sazeb ČNB na 1 %. ČNB ale zatím nemá rozpracovanou politiku kvantitativního uvolňování a zdá se, že ani není na pořadu dne. To by mohlo být pro českou vládu brzdícím faktorem vzhledem k tomu, že musí uvažovat výši deficitu rozpočtu. ČNB také dodává, že je připravena bránit českou korunu, ale zatím na tak slabých úrovních nejsme.