Pomoc podnikatelům zasaženým výpadky likvidity kvůli protivirovým opatřením zatím od státu tekla pomalu. Schválení masivního protikrizového záručního programu COVID III by to ale mohlo změnit. V dnešní diskusní Ranní kávě, vysílané živě na patria.cz a na YouTube, to prohlásil hlavní ekonom Patria Finance, člen ekonomického poradního týmu Ústředního krizového štábu ČR Jan Bureš. Restriktivní opatření se rozvolňují u nás i jinde ve vyspělém světě. Panuje ale velká nejistota, jak se bude epidemie dále vyvíjet, což se promítá do negativního scénáře možného vývoje. Podle dnešního bleskového online průzkumu ČSOB využije Covid III 47 % dotazovaných firemních klientů.
Příjemné překvapení podle Bureše je, že rozvolňování karanténních opatření začalo dříve, než analytici jeho týmu předpokládali, a to jak v tuzemsku, tak v ostatních zemích EU. Z toho důvodu také analytici kosmeticky vylepšili výhled růstu HDP pro rok 2020, ve kterém v základním scénáři čekají propad ekonomiky o zhruba 10 %. Zároveň ale zhoršili rizika negativního vývoje.
Uvolňování karanténních opatření ve vyspělých ekonomikách sice zatím nevede k restartu počtu nově nakažených obyvatel, pokud ale úřady nezvládnou nahradit tvrdá opatření efektivně, mohou živější sociální interakce podle některých epidemiologických modelů poměrně rychle vést k opětovnému rozšiřování viru ve společnosti. „Panuje velká dávka nejistoty, jak se epidemie ve světě rozvolňování bude vyvíjet,“ prohlásil Bureš.
Opatření přijímaná na straně vlády i soukromého sektoru přitom nepracují s možností trvalejšího pobytu epidemie v rámci české ekonomiky, kdy by režim typu „stop and go“ držel aktivitu utlumenou po delší dobu.
Normalizace na trzích
Na trzích s akciemi a částečně i na měnových trzích podle Bureše pozorujeme relativní optimismus. Částečná normalizace je patrná třeba na americkém akciovém indexu S&P 500, v případě technologického akciového indexu Nasdaqu jako by pandemie ani nenastala.
Jedním z důvodů je aktivita centrálních bank. Ty podle Bureše dělají v tuto chvíli mimořádné věci a likviditu do finančního systému posílají rychleji než po minulé krizi. Finanční prostředky, které v USA zamířily do finančního systému za poslední měsíc, odpovídají částce, kterou Fed poslal po pádu Lehman Brothers do ekonomiky za rok a půl. Trhy si ale podle všeho nepřipouštějí ani negativní scénář typu „stop and go“.
Tuzemská ČNB poslala sazby rychle do blízkosti nuly, nic víc ale nedělá, za což sklízí kritiku, podotkl Bureš. Národní banka má ovšem podle něj určitý náskok z minulosti a nemusí dělat v tuto chvíli tolik alternativních politik. V případě negativního scénáře je v českém prostředí podle něj nejpravděpodobnější politika typu TLTRO, cž jsou výhodnější úvěry komerčním bankám poskytované během krize ECB, nebo určitá forma kvantitativního uvolňování spíše než třeba záporné úrokové sazby. Nic takového nás ale v příštích měsících pravděpodobně nečeká, podotkl také Bureš.
Na tahu jsou hlavně vlády
Míč je tedy na straně vlád. V tuzemsku se firmám nabízejí možnosti podpory především v podobě přímé finanční pomoci, odkladů plateb a v podobě zajištěných úvěrů. „Zatím ta pomoc byla (ale) relativně pomalá, což je z našeho pohledu asi hlavní problém,“ řekl Bureš. Hodně se nyní sází na rozjezd programů COVID III a Covid Plus, které mají sehrát z jeho pohledu pro příští kvartály poměrně zásadní roli. Především po schválení záručního programu COVID III, ve kterém bude Českomoravská záruční a rozvojová banka moci ručit za úvěry až do 500 miliard Kč, může být už pomoc pro tento kvartál solidní, uvedl také Bureš.
Největší nedostatky likvidity odhaduje jeho tým v odvětvích obchodu, nemovitostí, dopravy, pohostinství, hoteliérství a i u některých firem ve zpracovatelském sektoru.
“Za předpokladu pasivní reakce soukromého sektoru (žádné nové úvěry ani úspory na investicích nebo nákladech) by mohlo v polovině roku chybět až 300 miliard korun,“ odhaduje také Bureš.
Státní podpůrný úvěrový program ČMZRB COVID III lze využít na provozní financování firem zasažených pandemií koronaviru a vládními opatřeními, a to až do výše 50 milionů Kč, konstatuje ČSOB, jejíž dceřinou firmou je i Patria Finance. Cílovou skupinou programu jsou firmy a podnikatelé do 500 zaměstnanců postižení výpadkem likvidity kvůli koronaviru. Podle podmínek musí být každý úvěr zveřejněn a vlastníci firem nesmí mít sídlo v daňovém ráji.
Firmy a podnikatelé se na rozdíl od předchozích programů ČMZRB tentokrát nemusí bát, že by v případě Covid III došlo k rychlému vyčerpání. „Rámec programu Covid III až 500 miliard korun je tak velký, že je podle mého názoru do konce roku nevyčerpatelný,“ míní Jakub Tomaštík, ředitel ČSOB EU Centra.
Podle Petra Mandy, šéfa Firemního bankovnictví ČSOB, program COVID III již nebude závislý na administrativní kapacitě ČMZRB, což je podle něj nyní úzké hrdlo programů COVID I a COVID II. Firmy by také podle něj měly mít také namyšleno, jak by postupovaly v případě negativního scénáře typu "stop and go".
V online průzkumu v průběhu dnešního vysílání Ranní kávy uvedlo 34 % dotazovaných, že jim Covid III pomůže překlenout dočasný výpadek likvidity. Dalších 13 procent odpovědělo, že program využijí, i když jeho parametry nejsou dostačující. Tři procenta firem pomoc nemůže využít, neboť nevyhovují podmínkám, např. kvůli velikosti. Zbytek firem a podnikatelů tuto úvěrovou pomoc podle svého vyjádření nepotřebuje.
Zdroje: Patria,cz, YouTube, ČSOB