„Pokud se zeptáte deseti ekonomů na nějaký problém, dostanete deset různých odpovědí. A jedenáct, pokud je mezi nimi Keynes“. Toto je starý vtip o ekonomech, který můžeme interpretovat tak, že ekonomové jsou břídilové. Nebo tak, že docela dobře rozumí tomu, jak hospodářství funguje, ale každý si do modelu dá jiné vstupy (a Keynes si je vědom toho, jak záleží na vstupech, a proto poskytne odpovědi dvě). Největšími ekonomickými otázkami současnosti jsou ale otázky epidemické. A někde stále i roušky. Takže bychom se měli spíše ptát deseti epidemiologů. Kolik odpovědí bychom dostali?
Před pandemií bychom možná mohli předpokládat, že oněch deset epidemiologů by se muselo na tak (zdánlivě) jednoduchými věcmi jako roušky lehce shodnout. Ukázalo se ale, že tomu tak úplně není, i když postupně sílil konsenzus pro jejich používání a velká část světa se posunula tímto směrem. Ale ne všichni a výjimkou jsou třeba Spojené státy, které tím dokazují, že látka přes ústa je nyní stále významným ekonomickým tématem. V této zemi totiž epidemie nepolevuje, v některých státech je vývoj opačný a bývá to připisováno i tomu, jak mnozí Američané přistupovali k rouškovému tématu. Mimo jiné tak můžeme vidět pozoruhodnosti, jako je následující mapa, kde jsou vyznačeny země, kam mohou nyní Američané cestovat bez víz:
Zdroj: Twitter
Důvodem, proč se nyní vracím k rouškám, není situace v USA, ale článek na Medium.com, který se opírá o tvrzení ze švýcarského Weltwoche. V něm Beda M Stadler, dříve vedoucí Institute for Immunology na University of Bern, hovoří o epidemickém vývoji ve Švýcarsku. V článku se mimo jiné tvrdí, že nový koronavirus není zase tak nový, ale že je silně podobný Sars-1. Chybou prý byl také široce rozšířený názor, podle kterého proti novému viru neexistuje imunita. „To nebyla věda, ale pouhá čistá spekulace založená na pocitech, kterou ale začal každý opakovat“. Například Einstein Foundation v Berlíně prý ale prokázala, že imunita proti Sars-Cov-2 je v určitém ohledu vyšší, než se myslelo. Epidemiologové tak dělali a dělají chybu, když nejdříve predikovali mnohem větší počet nakažených a nyní hovoří o druhých vlnách.
Nesmyslná je podle článku i teze, že ti, kteří jsou nemocní, ale bez symptomů, mohou šířit nákazu dál. Pokud by totiž měl někdo ve svém dýchacím ústrojí dost viru na to, aby třeba při hovoru nakazil jiné, muselo by to v jeho hrdle vyvolat zánět. A zánět bolí. Je tak možné, že někoho bolelo v krku, ale zapomněl na to a pak nákazu šířil. Ale tvrdit, že někdo byl a je bez symptomů a nákazu šíří, je něco úplně jiného. Článek končí s tím, že „virus je nyní pryč, pravděpodobně se vrátí v zimě, ale nepůjde o druhou vlnu, ale jen o chřipku“. A „ti mladí a zdraví lidé, kteří nyní nosí roušku, by udělali lépe, kdyby si vzali helmu“. Protože riziko pádu cihly na jejich hlavu je větší než riziko nákazy koronavirem.
Článek má mnohem více tezí a argumentů než to, co jsem vybral a je možno jej přečíst na: https://medium.com/@vernunftundrichtigkeit/coronavirus-why-everyone-was-wrong-fce6db5ba809. A je v něm zdůrazněno, že se týká Švýcarska. Nicméně i tak by jeho tvrzení měla být obecně platná a pak se zase nabízí otázka, proč se v USA (či třeba Brazílii) děje to, co se děje. Možných vysvětlení nalezneme dost, protože jde o problém komplexní, a tím se zase vracíme k oněm deseti epidemiologům a ekonomům. A mě nešlo o to nějak rozseknout diskusi o rouškách. Protože se zdá, že ta rozseknuta nikdy nebude podobně, jako třeba nebude nikdy rozseknuta diskuse o tom, zda nám hrozí vysoká inflace, či ne - viz moje páteční „V 60 % případů to funguje na 100 %“.
Na samotný závěr ještě malá poznámka: To, že se při nejlepší vůli někde nedobereme jasných odpovědí, je věc jedna. Je asi dobré se s tím smířit, zařídit se podle toho a třeba popřemýšlet, co to vlastně říká o našem vnímání světa jako takového. Pak je tu ale věc druhá, které se dotýká zmíněná první interpretace úvodního vtipu. Například následující graf, který si od Mika Birda z WSJ vysloužil komentář, že je proti Ženevským konvencím: Proloženou přímkou a přiloženým komentářem na Twitteru říká, že tam, kde jsou lépe placení lékaři (osa x), je nižší úmrtnost na COVID-19. Slovy našeho velikána: Tudy ne, přátelé. Přemýšlím, zda jsem se tu někdy něčeho takového nedopustil i já. Snad ne.
Zdroj: Twitter