Německo oznámilo lepší výhled letošního HDP a nižší nezaměstnanost za srpen

Německo zlepšilo svůj výhled vývoje ekonomiky na letošní rok a za srpen reportovalo nižší počet lidí bez práce. Nově odhaduje, že hrubý domácí produkt (HDP) kvůli koronaviru klesne o 5,8 procenta místo dosud očekávaných 6,3 procenta.

I tak půjde o nejvýraznější propad HDP od konce druhé světové války. V době vrcholu finanční krize před více než deseti lety německá ekonomika klesla o 5,7 procenta. Oživení v příštím roce pak bude slabší, než vláda čekala. Nový odhad dnes představil ministr hospodářství Peter Altmaier.

V příštím roce ekonomika podle nového odhadu vykáže růst o 4,4 procenta. Dosud vláda počítala se zvýšením HDP o 5,2 procenta. To znamená, že německá ekonomika se před rokem 2022 nedostane na úroveň, kde byla před pandemií.

Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla o rekordních 9,7 procenta. Výdaje spotřebitelů, firemní investice i vývoz prudce klesly kvůli pandemii nemoci covid-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje.

Revize prognózy hospodářského růstu bude mít přitom dopad jak na odhad daňových příjmů, který má být zveřejněn příští týden, tak na rozpočet. Ten by měl být představen koncem září.

Informované zdroje agentuře Reuters už v červnu sdělily, že ministr financí Olaf Scholz požádá parlament o zvýšení nových půjček na letošní rok o dalších 62,5 miliardy eur (1,6 bilionu Kč) na rekordních 218,5 miliardy eur, aby vláda měla peníze na podporou oživení po pandemii. Německo tak přesouvá svou politiku z úspor k výdajům, aby podpořilo snahy eurozóny o zotavení regionu z pandemie.

Srpnová nezaměstnanost

Počet lidí bez práce v Německu v srpnu podle předběžných a sezonně přepočtených údajů klesl zhruba o 9 000 na 2,915 milionu. Oznámil to dnes spolkový úřad práce. Lidí bez práce přitom ubylo už druhý měsíc po sobě. Míra nezaměstnanosti zůstala na 6,4 procenta. Největší evropská ekonomika se tak vzpamatovává z dopadů, které způsobila pandemie.

Ekonomové v anketě agentury Reuters v průměru předpokládali, že počet lidí bez práce v Německu zůstane beze změny stejně jako míra nezaměstnanosti.

Podle úřadu se snížil i počet lidí, kteří pracují v režimu kurzarbeit, kdy jim část mzdy dorovnává stát. Podle červnových údajů jejich počet klesl na 5,36 milionu z 5,82 milionu v květnu. V dubnu se vyšplhal až na 5,98 milionu.

Počet lidí pracujících v režimu kurzarbeit klesl i podle průzkumu společnosti Ifo. V srpnu je takto zaměstnávalo 37 procent oslovených firem, zatímco v červenci jich ještě bylo 42 procent.

Ve druhém čtvrtletí klesl vinou pandemie způsobené šířením nového koronaviru počet výdělečně činných osob. Oproti předchozím třem měsícům se snížil o 1,4 procenta na 44,7 milionu. Podle německého statistického úřadu je to největší pokles od znovusjednocení Německa v roce 1990.