V Německu v květnu ubylo lidí bez práce, nezaměstnanost klesla na 6,2 procenta

Počet lidí bez práce v Německu v květnu ve srovnání s dubnem klesl o 12.000 na 2,919 milionu. Míra nezaměstnanosti se tak snížila o 0,1 procentního bodu na 6,2 procenta. V předběžné zprávě to dnes oznámil Spolkový úřad práce. Meziročně je podle něj počet nezaměstnaných o 197.000 vyšší.

"Končící jarní oživení bylo celkově slabé," uvedla šéfka Spolkového úřadu práce Andrea Nahlesová. "Pracovní trh nedostal podnět, který by potřeboval pro změnu trendu. Proto počítáme s tím, že v létě poroste počet nezaměstnaných," dodala.

Podle sezonně očištěných údajů se počet nezaměstnaných proti dubnu zvýšil o 34.000. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali nárůst o 10.000.

Počet volných pracovních míst registrovaných úřadem práce v květnu činil 634.000. To je o 67.000 méně než před rokem. V březnu úřad práce vyplácel peníze v programu takzvaného kurzarbeitu, tedy ochranného režimu pracovních míst, celkem pro 248.000 lidí. To bylo o 13.000 méně než v únoru, ale o 38.000 více než v březnu loňského roku. Aktuálnější data zatím nejsou k dispozici. V prvních třech květnových týdnech přibylo nicméně dalších 33.000 žádostí.

Podle agentury Reuters je možné, že kvůli chmurným ekonomických vyhlídkám nezaměstnanost letos překoná hranici tří milionů. Bylo by to poprvé za deset let.

Německu, které má asi 83 milionů obyvatel, hrozí, že letos jeho ekonomika vykáže třetí celoroční pokles za sebou. Poradní orgán německé vlády minulý týden zhoršil svoji prognózu růstu hospodářství a nově očekává stagnaci, tedy nulový růst. Loni v listopadu ještě předpovídal, že se letos hrubý domácí produkt zvýší o 0,4 procenta. Se stagnací počítá podle dubnových údajů také německá vláda, která ještě na konci ledna odhadovala letošní růst na 0,3 procenta, loni v říjnu dokonce na 1,1 procenta. Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) v úterý uvedla, že se podle její nové prognózy sníží HDP letos o 0,3 procenta.

Německo má největší ekonomiku v Evropě a je na něm závislá mimo jiné řada českých firem. K hospodářskému oživení by chtěla přispět nová vláda v čele s kancléřem Friedrichem Merzem, a to mimo jiné rozsáhlými investicemi do infrastruktury ze zvláštního fondu, ve kterém bude 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč) z půjček.