Ekonomický propad Německa kvůli koronavirové krizi v letošním roce dosáhne 5,5 procenta HDP. V dnes zveřejněné zpřesněné prognóze s tím počítá hospodářský institut IfW, který ještě v létě pro letošní rok odhadoval výsledek o 1,3 procentního bodu horší. V příštím roce ale IfW očekává horší výsledek, místo předpovídaného růstu 6,3 procenta HDP nyní udává hodnotu 4,8 procenta.
"Růst ekonomiky v Německu ztrácí na rychlosti," uvádí institut ve srovnání s letními hodnotami, kdy obnova hospodářství byla rychlejší. "Slabý rozvoj (pandemií) přímo dotčených odvětví, jako je například turistika, a světového hospodářství obecně brzdí růst," dodal.
Stefan Kooths, který vede prognostické oddělení IfW, poukázal na problematický export německých produktů. "Podnikatelé se navíc nemohou se zákazníky osobně setkávat, což ještě více znesnadňuje uzavírání nových obchodů," vysvětlil. Uvedl rovněž, že pokračující koronavirová krize znamená mimořádnou zátěž na vlastní kapitál firem, což může dlouhou dobu tlumit investiční aktivity ve světě.
Kooths řekl, že hospodářství je možné považovat za nastartované. "Motor ale ještě delší čas poběží v nízkých otáčkách," uvedl. "Předkrizové úrovně dosáhne hospodářství nejdříve na konci příštího roku," dodal.
I tak je ale obnova ekonomiky podle IfW rychlejší než po hospodářské krizi v letech 2008 a 2009. "I přes masivní využití kurzarbeitu zaniklo odhadem 810.000 pracovních míst, především v gastronomii," uvádí IfW. Nezaměstnaných by bez koronavirové krize bylo o 640.000 méně, nyní se podle statistického úřadu v 83milionovém Německu blíží počet lidí bez práce ke třem milionům.
Nezaměstnanost v Německu nyní činí 5,9 procenta, v příštím roce IfW očekává pokles na 5,8 procenta a v roce 2022 na 5,6 procenta. Ještě v minulém roce to ale bylo pět procent.