Růst protievropského sentimentu, ke kterému dochází v posledních deseti letech, vede ekonomy k odhadům nákladů, které by s sebou neslo případné rozdělení Evropské unie. Na stránkách VoxEU to tvrdí Gabriel Felbermayr, Jasmin Gröschl a Inga Heiland a přidávají svůj vlastní pohled na náklady a ztráty, které by vznikly po rozpadu EU.
Ekonomové nejdříve poukazují na to, že Evropa je ve skutečnosti provázána složitou sítí vazeb, některé země jsou například v EU, ale nejsou v eurozóně, další jsou zase součástí schengenského prostoru a jiné ne. Posouzení dopadů rozpadu EU pak komplikují i složité výrobní a poptávkové vazby mezi jednotlivými zeměmi.
Model, který ekonomové používají, každopádně ukazuje, že pokud by byly zrušeny všechny evropské dohody, celkový obchod na kontinentu by klesl o 40 %, ekonomická aktivita by se propadla o 7 % a došlo by k destrukci výrobních vertikál. Nejvíce by trpěl výrobní sektor, ale izolovány by nebyly ani služby.
V následující tabulce ekonomové rozdělují ztráty na spotřebě vyvolané jednotlivými dohodami a integračními vrstvami, jejich součet vidíme v šestém řádku. V Řecku a Velké Británii by došlo k relativně nízkému propadu spotřeby nepřevyšujícímu 3 %. Naopak na Maltě by propad dosáhl asi 20 %. V České republice by se podle modelu pohyboval kolem 11 %, což je podobné jako v Irsku či na Slovensku:
Vyznačený předposlední sloupec tabulky ekonomové interpretují jako dodatečnou ztrátu na spotřebě danou tím, jaká by byla pozice země po rozpadu EU ohledně transferů. Například v Maďarsku by tak tento faktor přidal dalších 7 procentních bodů propadu poptávky. Naopak v Německu, Švédsku, Rakousku a Finsku by podle komentáře ekonomů tento efekt více než vyvážil propad poptávky daný zrušením dohod.
Autoři studie zmiňují i analýzu z roku 2019, jejíž závěry byly také zveřejněny na VoxEU, včetně následujícího grafu. Ten ukazuje modelový pokles produktu po hypotetickém rozpadu EU v závislosti na velikosti dané ekonomiky. Obecně by podle této analýzy platilo, že čím menší je ekonomika, o to větší bude negativní dopad rozpadu Unie. U (bývalé) EU jako celku by podle odhadů produkt klesl o 1,7 %.
Zdroj: VoxEU