Francouzská energetická společnost vyběhla v závodě ropných gigantů o dosažení nulových emisí uhlíku ze startovního bloku nejrychleji. Plány na redukci většiny emisí skleníkových plynů ve svých provozech a z prodaných pohonných hmot oznámily loni všechny tři největší evropské ropné a plynárenské společnosti – kromě Totalu také a Royal Dutch . Samotný si dal s oznámením načas. Pak ale vystartoval nejrychleji, napsala agentura Bloomberg.
Prostřednictvím akvizic převzal do svého portfolia nejvíce elektřiny z obnovitelných zdrojů. V provozech, výstavbě nebo vývoji to dělá řádově 8,8 GW. Smlouvu podepsal třeba s indickou zelenou firmou Adani Green Energy.
“Total má nejvíce instalované či vyvíjené kapacity v obnovitelných energiích ze všech ropných velikánů a nejambicióznější cíle pro růst kapacity,” uvedl analytik Bloombergu Will Hares.
První z těchto tří firem, která přišla s návrhem nulových čistých emisí, byla loni v únoru . Tak si od společnosti Equinor koupila 2,2 GW pobřežní větrné energie, která teprve vzniká, za 1,1 miliardy USD. Také má portfolio solárních projektů v řádu 16 GW. To buď již funguje, a nebo je také ve výstavbě, o kterou se stará formace Lightsource , která vznikla v roce 2017.
je jediným členem této trojice, který zatím od dubna, kdy ohlásil svůj cíl pro čisté nulové emise, žádnou velkou dohodu v čistých energiích zatím neoznámil. Anglo-nizozemská společnost ale uskutečnila menší investice, na příklad do kalifornské infrastruktury pro doplňování vodíku nebo do kanadské továrny na přeměnu odpadu na paliva.
Řadu menších transakcí oznámily také zbylé dvě firmy. Jejich hodnotu ale nezveřejňovaly.
Někteří investoři na přísliby velkých přímých investic do zelené energie a jejích kapacit reagují se skepsí, protože se obávají, že návratnost z obnovitelných zdrojů nebude taková jako v případě ropných a plynových projektů. Dokonce i šéf Totalu Patrick Pouyanné varoval před bublinou v obnovitelných zdrojích, pokud do nich zamíří spousta peněz v honbě za spíše skromným počtem nízkouhlíkových projektů.
Tlak je ale možná skutečně veliký. Generální ředitel největšího světového správce aktiv Larry Fink dnes uvedl, že firmy, do kterých jeho společnost investuje, musejí ukázat, jak dokážou přežít ve světě, který chce do poloviny století snížit uhlíkové emise na čistou nulu. Firmy budou muset objasnit, jak tyto plány zapracovaly do své dlouhodobé strategie, a že je přezkoumaly správní rady. Představil také řadu kroků, aby se investoři mohli připravit svoje portfolia na přechod k bezemisní ekonomice. tak hodlá pro svoje akciové a dluhopisové fondy zveřejňovat „teplotní skóre“ a otázku klimatu chce zapracovat do svých předpokladů pro kapitálové trhy.
Pokud jde o Evropu, obnovitelné zdroje se loni staly poprvé hlavním zdrojem elektřiny v evropské síti. Napomohla tomu pandemie, která srazila poptávku po energiích. Nabídka se snížila především na straně dražší elektřiny z fosilních paliv, což pomohlo zeleným zdrojům zabrat větší podíl ve výrobě elektřiny v EU. Tento podíl pravděpodobně poroste v souvislosti s tím, jak se evropský blok snaží splnit klimatické cíle.
A dráha by to mohla být strmá. Evropa podle zprávy z minulého týdne potřebuje dokonce dekády zdvojnásobit podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, aby měla šanci splnit přísnější cíl snížit emise do roku 2030 o minimálně 55 % z úrovní roku 1990. Loni vyrobily obnovitelné zdroje 38 % elektřiny v EU, zatím podíl výroby z fosilních paliv spadl na 37 %, ukazuje analýza organizací Ember a Energiewende (graf nahoře).
V Dánsku loni vítr a solární energie pokrývaly potřebu elektřiny ze 61 procent, což byl nejvyšší podíl v EU. V ČR a na Slovensku proti tomu podíl elektřiny z OZE podle ní činil méně než pět procent. Různé země přitom ve snaze snížit výrobu znečišťující životní prostředí stojí před rozdílnými úkoly:
Zeměmi s nejnižším podílem obnovitelných zdrojů v EU je podle závěrů téže studie právě ČR a Slovensko. Podle většiny ČTK oslovených expertů je však nutné zasadit tyto závěry do širších souvislostí. Využívání různých zdrojů elektřiny ovlivňují i přírodní podmínky v jednotlivých zemích, shodují se tuzemští analytici oslovení ČTK.
Zdroje: Bloomberg, Reuters
Foto: Total