Významné investice do odklonu od využívání uhlí v Česku se v dlouhodobém horizontu vyplatí a vrátí, protože pomohou podnikům a domácnostem snížit jejich provozní náklady. Vyplývá to z aktuální studie možných cest k dekarbonizaci pro hlavní hospodářská odvětví v ČR, kterou vypracovala poradenská společnost McKinsey. ČTK ji má k dispozici.
Česko podle ní může do roku 2030 splnit záměr EU snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti roku 1990. Podle efektivního scénáře společnosti McKinsey by si to vyžádalo dodatečné investice ve výši 500 miliard korun, tj. zhruba jednoho procenta hrubého domácího produktu v příštích deseti letech.
"Nejdůležitějším krokem je přitom další výrazné omezení výroby elektřiny a tepla z uhlí. Kromě toho je třeba zrychlit výstavbu obnovitelných zdrojů, podpořit přechod dopravy k alternativním palivům, zejména elektromobilitě, a pokračovat ve zvyšování energetické účinnosti budov. Velkou hrozbou pro splnění cílů pro rok 2030 je současná kůrovcová kalamita, která způsobuje, že české lesy se stávají významným zdrojem skleníkových plynů," uvedl partner pražské kanceláře McKinsey Viktor Hanzlík.
Pro dosažení takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050 by pak Česko podle studie muselo investovat další čtyři biliony korun a nasadit nové technologie, které zatím ještě nejsou v dostatečném měřítku dostupné. Podle analýzy McKinsey se však velká část dodatečných investic do dekarbonizace v dlouhodobém horizontu vrátí.
"Za posledních 30 let došlo ke kompletní transformaci českého hospodářství. Nyní máme před sebou dalších 30 let, které přinášejí nutnost změny podobného rozsahu, a to dosáhnout nulových čistých emisí celé ekonomiky do roku 2050. Česko musí zůstat konkurenceschopné i ve světě, který rychle směřuje k nízkouhlíkovým technologiím, a co nejrychleji zajistit, aby pracovní místa, která zaniknou ve vysoce emisních sektorech, byla nahrazena v odvětvích nové, zelené ekonomiky," řekl vedoucí partner společnosti McKinsey & Company pro ČR a Slovensko Daniel Svoboda.
Podle ekologického Hnutí Duha otevírá studie v české debatě důležité téma, navrhovaný scénář ale podle něj mimo jiné nepočítá s možným žádoucím růstem obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR ve 20. letech, tak jak činí například Komora OZE. "Varianta s pomalejším nástupem obnovitelných zdrojů a vyšším využitím plynu nahrává vysokému dovozu elektřiny z levných obnovitelných zdrojů v zahraničí," reagoval za hnutí Karel Polanecký.
Ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub označil za pozitivní závěr studie, že ČR může do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů na úroveň, kterou požaduje EU. "Nicméně metodika studie a rozdělení emisí po jednotlivých sektorech je diskutabilní a soustředí se téměř výhradně na stranu výroby. Přitom na straně spotřeby budovy emitují na 35 procent českých emisí, které je možné z velké části uspořit a budovy dekarbonizovat. K tomu z velké části vedou kvalitní energeticky úsporné renovace a využití místních obnovitelných zdrojů," uvedl.
S navýšením evropského klimatického cíle do roku 2030 bez znalosti dopadů, které by přinesl, podle dřívějšího vyjádření nesouhlasí Svaz průmyslu a dopravy ČR. V případě, že by takovýto cíl byl na úrovni Evropské unie definitivně schválen, musí podle svazu Česko toto rozhodnutí podmínit tím, že jednotlivé členské státy budou moci samy určit jak vlastní energetický mix, tak zejména individuální příspěvek k plnění cíle, který bude respektovat jejich možnosti.
Ministři životního prostředí zemí Evropské unie se na podmínkách dosažení klimatické neutrality do poloviny století shodli na konci října. Členské země budou dále o konečné verzi normy vyjednávat s Evropským parlamentem. Zatímco země severní a západní Evropy nemají s postupnými krátkodobějšími milníky problém, státy východní části EU včetně Polska či Česka tvrdí, že přechod k čistým technologiím pro ně bude velmi obtížný vzhledem k průmyslu závislému na fosilních zdrojích. Požadují proto, aby s klimatickým plánem byly spojeny dostatečné finanční kompenzace, mezi něž komise řadí například fond pro regiony závislé na uhlí.