Motorem české ekonomiky byl v závěru loňského roku nepochybně průmysl. A jak ukázaly včerejší evropské výsledky tohoto odvětví, podobně tomu bylo i v řadě dalších – převážně východních – zemí. Prosincová průmyslová výroba v této části unie totiž dokázala překonal předloňské výsledky, zatímco ve starých členských zemích v podstatě zaostala za očekáváním trhu.
Rekordmanem v úplném závěru roku bylo jednoznačně Slovensko, kde průmyslová výroba meziročně vzrostla o téměř sedm procent, avšak v úspěšnější polovině byla i ČR s půlprocentním navýšením produkce. Výrobci v těchto zemích tak v závěru roku alespoň částečně umazali výpadek způsobený koronakrizí a podporovali udržení těchto ekonomik v černých číslech i v době druhé vlny pandemie.
Je škoda, že s celkovými výsledky průmyslu ještě nebyly k dispozici všechny podrobnosti, nicméně při pohledu na předchozí měsíce je vidět, jak se v podstatě v celém středoevropském regionu vrátil boom automobilového průmyslu, který v první polovině roku zažil největší propad v historii. A podobný, i když trochu opožděný comeback automobilek byl vidět i v Německu, kde ovšem celková prosincová čísla ještě zaostala za předloňskou úrovní.
Když se navíc podíváme na lednové výsledky německého automobilového průmyslu, nemělo opožděné oživení výroby zřejmě ani dlouhého trvání. Na výrobce nejspíše už začíná doléhat nedostatek komponent, který je nutí omezovat výrobu na začátku letošního roku. A podle zpráv z médií to vypadá, že nemusí jít rozhodně o krátkodobou epizodu.
Jak moc tato nová situace doléhá i na tuzemské producenty zatím zřejmé není. Musíme si počkat na výsledky výroby všech tří automobilek, které budou k dispozici během následujících dnů. V každém případě to zatím vypadá tak, že minimálně z pohledu zakázek je výhled pro tuto nejvýznamnější část tuzemské ekonomiky velmi příznivý. Teď už jen mít dostatek čipů, aby se zvýšená (či odložená) poptávka po autech odrazila i v růstu produkce.
TRHY
Koruna
Koruna včera spolu s ostatními měnami v regionu posilovala a dostala se až pod hranici 25,70 EUR/CZK. Napomáhá jí nejenom sentiment na zahraničních trzích (v Polsku), ale i vidina blízkého rozšíření úrokového diferenciálu. Ke zvýšení úrokových sazeb, jak včera připomněl viceguvernér ČNB Mora, může totiž dojít už třeba na červnovém zasedání. Vše se bude odvíjet od vývoje pandemické situace, respektive od oživení ekonomiky, s nímž centrální banka počítá.
Zahraniční forex
Svátek v USA včera sice zabetonoval kurz eurodolaru, nikoliv však ceny státních dluhopisů, které se v globálním měřítku dále propadají a výnosy tak rostou. Trable dluhopisů podtrhuje tuhá zima, která tlačí spotřebu (resp. ceny) energií nahoru. V Texasu dokonce do té míry, že zkolabovala síť a miliony lidí jsou bez elektrické energie.
Dnes budou ve hře čísla z druhé, resp. třetí ligy důležitosti - indexy podnikatelské nálady ZEW z Německa a Empire z New Yorku.
Polský zlotý včera táhnul regionální měny vzhůru. Lednová inflační data totiž v Polsku překvapila pozitivně, přičemž jádrová inflace se zřejmě opět přiblížila 4 %. Ačkoliv inflace v únoru pravděpodobně vinou vysoké srovnávací základny klesne, tak její relativně vysoká úroveň nejenže zpochybnila šanci na březnové snížení sazeb NBP, ale samotnou politiku FX intervencí s cílem oslabit zlotý.