O penězích z vrtulníků se hodně mluví, ale v historii nalezneme jen omezené množství případů, kdy byl tento koncept vyzkoušen. Charles Goodhart, Donato Masciandaro a Stefano Ugolini na stránkách VoxEU tvrdí, že tomu tak bylo v Benátkách během epidemie moru v roce 1630.
Republika benátská dosáhla podle ekonomů doposud nevídané monetizace. Občané včetně střední a nižší třídy totiž běžně používali i šeky a bankovní transfery a fungovaly tu dvě veřejné banky. Mor udeřil mezi zářím 1630 a zářím 1631. I tehdejší vláda tak řešila, jak skloubit snahy o omezení šíření epidemie na straně jedné a jak minimalizovat ekonomické náklady, které tyto snahy vyvolávaly, na straně druhé. Podle ekonomů se například dochovala stížnost jednoho prodejce látek, který tvrdil, že kvůli nezaměstnanosti zemřelo v té době mnohem více lidí než kvůli nemoci.
Když vláda uzavřela části města ve snaze izolovat je od ostatních, podporovala tamní obyvatele finančně. Využívala k tomu růst peněžní nabídky, který nakonec vyústil v „monetární depreciaci“. Konečným výsledkem byla cenová nestabilita a měnová devalvace. Ekonomové k tomu dodávají, že tehdejší politici měli velmi silnou motivaci pro podporu běžných lidí v krizových dobách, protože lidé neváhali vyjít do ulic a vyvolávat nepokoje v případě, že měli pocit, že vláda pro ně nedělá vše, co by mohla.
Goodhart a jeho kolegové poukazují i na to, že výsledné zadlužení Benátské republiky vedlo k růstu daňové zátěže tak, aby vláda byla schopna pokrýt vyšší úrokové náklady z dluhu. Daňový systém byl přitom silně regresivní. Krátkodobě tak snahy vlády o pomoc lidem vedly k redistribuci bohatství směrem k nim. Nicméně výsledné dluhy a zvyšování regresivní daňové zátěže měly opačný efekt. Tedy redistribuci bohatství od chudší části společnosti směrem k té bohatší. Přestože tedy vláda poskytovala lidem velkou finanční pomoc, data podle ekonomů ukazují, že k poklesu nerovnosti v bohatství v Benátkách během let 1629–1631 nedošlo.
Následující graf ukazuje data týkající se vývoje směnných kurzů benátské měny relativně k měnám jiných měst. Z proložené křivky je zřejmá popsaná depreciace kurzu:
Zdroj: VoxEU