V Citigroup je to jako v restauraci, kde zaplatíme předem, ale nevíme, zda nám nakonec donesou párek v rohlíku nebo kaviár. To si myslí bankovní analytik Wells Fargo Mike Mayo, který na Bloomberg Markets vysvětloval, o co se v tomto názoru opírá a co by Citi měla podle něj dělat lépe.
Analytik svým příměrem naráží na systém odměňování vedení banky, který je podle něj nastaven tak, že lidé ve vedení mohou dostat vysoké bonusy pouze za to, že prostě dělají svou práci. Citi jako firma přitom „má potenciál“, nová ředitelka Jane Fraser provádí důležitou restrukturalizaci a jednotlivé části banky mají podle analytika v součtu o 50 % vyšší hodnotu, než jaká je nyní hodnota tržní. Fraser ale musí změnit i to, jak funguje vedení banky, včetně systému odměn.
Mayo vzpomínal, že ohledně bankovního systému v USA před lety vypovídal i před Kongresem a Citi dával za příklad banky, kde je systém odměn nastaven špatným způsobem. Je v pořádku, když se bance vede dobře a vedení dostane bonusy. „To je kapitalismus,“ dodal analytik, podle kterého to ale v Citi funguje tak, že vedení dostane vysoké odměny i v případě, že se bance vede špatně a to je „pokřivený systém“.
Mayo vysvětloval, že banka nyní své akcionáře informovala, že vedení dostane odměny pouze v případě, že bude dosaženo stanovených cílů. Problém je ovšem v tom, že tyto cíle zveřejněny nebyly, a Mayo míní, že ani nemusí existovat. K tomu dodal, že jeho tlak na Citi, aby změnila svou praxi a informovala akcionáře transparentnějším způsobem, se setkává s pozitivním ohlasem u větších akcionářů banky a ta tak bude muset své chování změnit. Právě to, že nebyly zveřejněny zmíněné cíle, pak přirovnává k platbě v restauraci a následnému čekání na to, co host nakonec dostane.
Čekání na druhou fázi
Ohledně celkového dění v americkém bankovním sektoru Mayo uvedl, že se nachází ve fázi, kdy banky těží z býčího akciového trhu. To znamená, že generují vysoké příjmy z oblastí, jako jsou fúze a akvizice, a celkově ze všeho, co nějak souvisí s akciemi. To je první fáze a podle analytika se čeká na fázi druhou, která přinese větší příklon k tradičnímu bankovnictví a bude charakterizována zejména vyššími sazbami.
Významným tématem je podle analytika růst úvěrů. Ten se podle něj vrátí zhruba do roka s tím, jak pominou problémy ve výrobních vertikálách. Na růst sazeb je pak nejcitlivější Bank of America. K tomu Mayo dodal, že z dlouhodobějšího hlediska bude sektor ovlivněn technologickými změnami. Ty podle jeho analýz neovlivní ani tak příjmy bank, jako jejich ziskovost. Ta se totiž díky novým technologiím zvýší. Ukazatelem tohoto vývoje je Goldman Sachs, protože zde dochází k růstu ziskovosti, který jde nad rámec růstu tržeb.
Analytik je podle svých slov silně přesvědčen, že k tomu dojde i u jiných bank s tím, jak se budou zvedat jejich tradiční příjmy (viz výše) a plně se projeví dopad dřívějších investic do technologií na bankovní marže. Mayo odhaduje, že ty by se tak nakonec mohly zhruba zdvojnásobit.
Zdroj: Bloomberg Markets