Česká národní banka dnes zvýšila základní úrokovou sazbu nečekaně razatně o 125 bazických bodů na 2,75 procenta. Je to nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Analytici v průzkumu Bloombergu předpokládali zvýšení pouze na 2,25 procenta. Centrální banka tak pokračuje v normalizaci měnové politiky, kterou zahájila v červnu. Dnešním krokem chtějí centrální bankéři vrátit inflaci do blízkosti 2procentního inflačního cíle a podpořit ukotvenost inflačních očekávání firem a domácností. Právě odpoutávání inflačních očekávání od cíle ČNB nehodlá připustit, uvedl dnes guvernér Jiří Rusnok. Česká koruna po oznámení rozhodnutí k euru skokově zpevnila, k euru přidávala i 0,6 % na třítýdenní maximum 25,370 za euro.
Podle guvernéra ČNB dnešním razantním krokem odpracovala velkou část toho, co je v nové makroekonomické prognóze označeno jako strmý nárůst úrokových sazeb v závěru tohoto a začátkem příštího roku. O zvyšování budou centrální bankéři určitě jednat i na dalších zasedáních. S jaku razancí přijdou další zvýšení, je ale podle něj nyní těžké odhadnout. Dovedu si představit, že další zvýšení budou nominálně nižší, uvedl také Rusnok.
ČNB v podzimní prognóze také zvedla odhad inflace v tomto roce na 3,7 % z dosud očekávaných 3,0 %. Příští rok čeká spotřebitelskou inflaci na 5,6 % proti dříve očekávaným 2,8 %. Odhad růstu české ekonomiky pro tento rok naopak snížila, a to na 1,9 %. Pro příští rok jej snížila na 3,5 %.
ČNB dnes současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby na 1,75 % a lombardní sazby na 3,75 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 5. listopadu 2021. Hlavní úroková sazba se dnešním rozhodnutím vrací na úroveň, kde se nacházela v únoru 2020 před nástupem první vlny pandemie a následnou sérií prudkého uvolňování měnové politiky.
"Důvodem k této agresivní reakci byla primárně kumulace inflačních rizik v posledních dvou měsících. Ty souvisí na jedné straně s narušením globálních výrobních řetězců a výrazným nárůstem dovozních cen. Panuje navíc vysoká nejistota ohledně toho, kdy vysoké inflační tlaky ze zahraničí začnou odeznívat," říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. "Současně ČNB vidí, že dovážená inflace i díky napjaté situaci na trhu práce začíná prorůstat do širšího spotřebitelského koše – jádrová inflace je na historických maximech. Ve světle toho centrální bankéři pravděpodobně pozorují na průzkumech mezi podnikateli a domácnostmi, že dlouhodobější inflační očekávání nejsou tak dobře ukotvená. A to je hlavní důvod, proč jednají takto rychle – snaží se úrokové sazby dostat co nejrychleji do „vod“, ve kterých ekonomiku ani nestimulují, ani nebrzdí (mezi 2,5 - 3 %)," pokračuje Bureš.
"Velkou otázkou je, co bude ČNB dělat dál?" ptá se ekonom Bureš. "Rovnovážná úroková sazba už byla de facto dosažena a vzhledem k řadě nejistot spojených s budoucím vývojem (proinflačních i protiinflačních) by neškodilo po takto agresivních krocích na dalších zasedáních výrazně zvolnit tempo utahování měnové politiky, popřípadě po překonání úrovně 3 % načas zůstat stát úplně na místě a pozorovat, co vyšší sazby dělají s ekonomikou a inflací. Více nám ohledně dalších plánů ČNB napoví právě nová prognóza."
"Od posledního jednání centrální banky se proinflační rizika dále spíše zvýšila, stejně tak ale rizika ve směru slabšího ekonomického růstu z titulu pokračujících problému v dodavatelských řetězcích, horšího pandemického vývoje a energetické krize. Navzdory stagflační kombinaci však ČNB již dříve naznačila, že bude v růstu úrokových sazeb pokračovat," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Trh podle něj čeká, že základní sazba se během několika málo měsíců dostane k 3,5 %.
Před rozhodnutí o sazbách ČNB pohled na FRA kontrakty ukazoval naladění investorů na růst o 100 bps nyní v listopadu, následovaný dalším zvýšením o 50 bps na měnovém jednání 22. prosince. Například Morgan Stanley před týdnem očekávala zvýšení o 75 bps v listopadu a pak znovu v prosinci.
Vývoj české koruny k euru
Americká centrální banka včera oznámila dlouho avizované odbourávání nákupů aktiv do své bilance. Již tento měsíc tak zahájí útlum programu na podporu americké ekonomiky, ktreý zahájila loni v reakci na rozvíjející se koronavirovou pandemii. Polská centrální banka včera zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,25 procenta, reagovala tak na rostoucí inflaci. Britská centrální banka dnes ponechala svou hlavní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu 0,1 procenta. Mnozí analytici přitom očekávali, že banka sazbu v reakci na silný růst inflace zvýší na 0,25 procenta.
Od úrokových sazeb ČNB se v Česku odvíjejí ceny úvěrů pro firmy či spotřebitelské a hypoteční úvěry.
Zdroje: ČNB, Bloomberg, ČTK