Evropská unie bude diskutovat o nových fiskálních pravidlech pro své členské země. Hlavní ekonom francouzské investiční banky Natixis Patrick Artus se v této souvislosti ptá, zda a případně proč jsou taková pravidla vůbec třeba. A důvodů nachází hned několik.
Ekonom nejdříve poukazuje na to, že stará pravidla již nejsou relevantní kvůli tomu, s jakými hodnotami dluhů a rozpočtových deficitů k HDP operují, a také kvůli jejich malé flexibilitě a potřebě významných investic do energetické transformace a dalších projektů. Nová pravidla by pak měla odrážet to, proč jich je vlastně třeba.
V první řadě podle Artuse existuje riziko negativních externalit u zemí, které mají slabou fiskální pozici. Ukázalo se sice, že takové země nezvedají rizikové spready ostatních zemí eurozóny, ale rostou rizikové spready jen u jejich vládních obligací. Negativní externalita ale podle ekonoma vzniká ve chvíli, kdy některá země již není schopna zajistit udržitelnost své dluhové dynamiky a ostatní státy jí pomáhají tak, aby zabránily krizi v celé měnové unii. A taková pomoc je pro ně velmi nákladná, což ukazuje příklad Řecka.
Bez fiskálních pravidel by se podle Artuse některé země nemusely dokonce nikdy pokoušet o snižování vládních deficitů, což by Evropskou centrální banku tlačilo do pozice fiskální dominance. Tedy do situace, kdy by její politiku ovlivňovala snaha o zajištění dluhové udržitelnosti, což by znamenalo uvolněnější monetární podmínky než v případě, kdy by ECB byla skutečně nezávislá. Taková fiskální dominance by pak mohla přinést nestabilitu do finančního systému a růst cen některých aktiv včetně realit.
V neposlední řadě Artus zmiňuje možnosti spekulativních útoků na dluhopisové trhy některých zemí. Pokud by takový útok byl veden na zemi, jejíž finance jsou velmi slabé, mohl by ji nakonec donutit k odchodu z eurozóny a mohl by tím narušit její fungování. Útok sice může proběhnout i na zemi, která se drží fiskálních pravidel, ale pak podle ekonoma může zakročit ECB. V takovém případě by totiž spekulacemi zvýšené rizikové spready neodrážely fundamentální situaci v dané zemi a na jejím dluhopisovém trhu a ECB by měla volné ruce na to, aby tyto spready stačila opět dolů.
Celkově tak Artus míní, že pro existenci fiskálních pravidel existují zřejmé důvody a tato pravidla by měla být stanovena právě tak, aby tyto důvody reflektovala. Tedy aby snižovala riziko spekulativních útoků, fiskální dominance a negativních externalit.
Zdroj: Natixis