Ruský prezident Vladimir Putin včera podepsal výnosy uznávající nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny. S vůdci Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky současně podepsal dohody, které podle pozorovatelů mají Rusku poskytnout právní základ pro vyslání vojáků do Donbasu. Zástupci Evropské unie a Británie označili krok Moskvy za porušení mezinárodního práva. Bílý dům oznámil, že prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který Američanům zakazuje investovat nebo obchodovat v separatistických regionech na východě Ukrajiny. Řada západních zemí včetně USA jeho rozhodnutí odmítá jako porušení mezinárodního práva. Washington později uvedl, že se dnes v reakci na poslední kroky Moskvy chystá oznámit nové sankce proti Rusku.
Podle dohod, které v pondělí prezident Putin podepsal s vůdci obou separatistických regionů v Donbasu, může Moskva v povstaleckých republikách na východě Ukrajiny vybudovat vojenské základny, uvedl Reuters. Putin již na základě dohod s vůdci Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky vzápětí nařídil ruské armádě, aby v obou separatistických regionech zahájila "mírovou misi".
Podpisovému aktu v Kremlu předcházel Putinův bezmála hodinový televizní projev, v němž prezident zdůraznil, že jihovýchod dnešní Ukrajiny, kde se nacházejí území ovládaná povstalci, "býval historicky součástí Ruska", a že "současná Ukrajina byla úplně vytvořena Ruskem, ruskými komunisty". Nynější Ukrajinu označil za americkou kolonii, území ovládané NATO a za "předmostí", odkud by Západ mohl vést překvapivý úder proti Rusku. Obvinil také Kyjev, že stále odmítá plnit mírové dohody z Minsku a že naopak chystá novou vojenskou operaci v Donbasu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu uvedl, že Rusko uznáním dvou separatistických regionů na východě Ukrajiny opustilo minský a normandský formát, který měl zajistit mír v této oblasti. Moskva se tak snaží legalizovat svou vojenskou přítomnost v Donbase, která de facto trvá od roku 2014, dodal prezident. Zároveň zdůraznil, že od Západu očekává jasnou podporu.
Akcie dolů (především ty ruské), energie nahoru
Dramatická eskalace napětí kolem Ukrajiny zaplavuje trhy nejistotou, která nabírá podobu útěku před rizikem a do aktiv považovaných bezpečnější.
Akcie v Evropě kvůli vývoji na východě Ukrajiny zahájily obchodování propadem zhruba o 1,9 procenta a jsou nejníže za sedm měsíců. Navazují tak na vývoj v Asii, kde hlavní akciové indexy rovněž citelně oslabily. Ztrácejí automobilky či banky, silně klesají akcie v Německu. To je považováno za zranitelnější než jiné země v Evropě. Německo má na Ruskou federaci silné obchodní vazby, zejména co se dodávek plynu týče. Navíc v indexu DAX chybějí energetické firmy, které by celkový propad indexu mírnily tak jako v některých jiných zemích, třeba v Británii.
Hlavní index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem po zahájení odepisoval asi 2,2 procenta, než ztráty zmírnil, naposledy na zhruba 0,9 procenta.
Také panevropský index STOXX Europe 600 po úvodním propadu později ztráty zmírnil a před 10:00 SEČ odepisoval zhruba 0,8 procenta. Indikátor sleduje vývoj na burzách v 17 zemích Evropy, včetně například Británie a Polska. Poklesem zahájil už čtvrtý den po sobě.
Samostatnou kapitolou jsou ruské akcie. Ty v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny opět prudce oslabují, a navazují na 10% ztráty z předchozího dne. Hlavní index moskevské burzy RTS (vývoj za poslední rok v grafu níže) krátce po zahájení obchodování ztrácel přes 10 %, později část ztrát smazal.
Index MOEX naposledy odepisoval zhruba -5 %. Jenom za poslední týden tento index odepsal 22 % a na říjnová maxima ztrácí již 30 %.
Ruský rubl sestoupil vůči dolaru na nejnižší úroveň za téměř dva roky, naposledy byl ale kurz stabilní při 80,12 za dolar. Z měn rozvíjejících se zemí se ruské měně vedlo podle Bloombergu nejhůře. Oslabovaly ale i další měny rozvíjejících se trhů jako maďarský forint, polský zlotý nebo česká koruna. U všech jsme po ránu mohli pozorovat pokles o 0,5 procenta. Koruně se kolem 10:10 SEČ daří vzmátořit, ztráty na obou hlavních párech dosahují zhruba 0,1 procenta.
Daří se aktivům považovaným za bezpečnější v době zvýšené nejistoty. Dluhopisy v jádru i na periferii eurozóny podle předpokladů rostou, zatímco americké desetileté výnosy sestoupily pod 1,9 %. Z měn považovaných za bezpečnější se vede více švýcarskému franku než japonskému jenu. Nahoru po prvotním přešlapování zamířilo euro na páru s dolarem, naposledy na 1,133 EURUSD Zlato, další z pomyslných bezpečnějších přístavů, již průběžné zisky stihlo odevzdat, cena za jednu troyskou unci se naposledy pohybovala po 1900 dolary.
Ceny ropy dnes přidávaly i přes dva dolary kvůli obavám z narušení dodávek. Severomořský Brent se přibližoval 100 dolarům za barel, do této mety mu chybělo kolem půldruhého dolaru. Nahoru zamířily také německé kontrakty na elektřinu, ceny niklu či hliníku. Ziskům v komoditách ale vévodí evropské ceny zemního plynu, které poskočily až o 13 %. Případný konflikt by mohl narušit dodávky energií z Ruska, které je enjvětším evropským dodavatelem plynu a významným dodavatelem produktů od ropy po rafinované produkty.
Reakce Západu
Většina členů Rady bezpečnosti OSN v čele se Spojenými státy odsoudila kroky Ruska, které v pondělí oznámilo uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslání "mírové mise" do Donbasu. Ruský velvyslanec při OSN uvedl, že ruská vojska mají v Donbasu zabránit ukrajinskému útoku. Čína vyzvala všechny strany ke zdrženlivosti. O mimořádné zasedání RB OSN zažádala Ukrajina v reakci na počítání Ruska na jejím území. Přijetí jakékoliv odsuzující rezoluce je ale nepravděpodobné s ohledem na ruské právo veta v tomto orgánu.
"Je to ... hrubé porušení svrchovanosti a celistvosti Ukrajiny," řekl britský premiér Boris Johnson o Putinově rozhodnutí, které označil za "špatné znamení" pro Ukrajinu. "Uznání dvou separatistických území na Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva, územní celistvosti Ukrajiny a minských dohod (o zajištění míru v Donbasu)," napsal na twitteru předseda Evropské rady Charles Michel. Český premiér Petr Fiala uvedl, že ČR stojí za svobodnou a nezávislou Ukrajinou a z vlastní historie si pamatuje podobné kroky, které k míru nikdy nevedou. Vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu a snižuje naději na diplomatické řešení, uvedl prezident Miloš Zeman.
"V reakci na dnešní (pondělní) rozhodnutí a kroky Moskvy plánujeme oznámit nové sankce proti Rusku. Toto oznámení koordinujeme se spojenci a partnery," uvedl v noci na dnešek Bílý dům. Nařízení, které před tím podepsal Biden, nespadá mezi sankce připravované pro případ ruského vpádu na Ukrajinu. Američanům zakazuje nové investice v samozvané Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice a přímý i nepřímý dovoz jakéhokoli zboží, služeb nebo technologií z východu Ukrajiny. Příkaz také umožňuje uvalení sankcí na jakoukoli osobu odhodlanou působit v této části Ukrajiny.
Americká vláda očekává, že Rusko brzy uvede do praxe své pondělní rozhodnutí vyslat do povstaleckých republik svá vojska. Stát by se tak mělo "ještě tuto noc, ráno nebo v příštích dnech," řekl stanici CNN zástupce poradce pro národní bezpečnost Jonathan Finer. Některá média mezitím již s odvoláním na svědky v noci na dnešek oznámila, že ruské jednotky se blíží k takzvané linii dotyku, která v Donbasu odděluje povstalce od ukrajinských vládních sil.
Finer odmítl sdělit, zda Washington ohlášenou "mírovou misi" v Donbasu považuje za invazi ruských vojsk na Ukrajinu, kterou dříve hrozil potrestat masivními sankcemi. Podotkl, že Moskva toto území okupuje de facto již od roku 2014.
Situace v oblasti
Podél linie dotyku, která rozděluje území ovládané ukrajinskou vládou a dvojicí separatistických republik na východě Ukrajiny, od minulého týdne výrazně přibylo hlášení incidentů a ostřelování. Pondělní bilance v počtu obětí je podle agentury Reuters nejhorší od začátku letošního roku.
Při ostřelování ze strany proruských separatistů zemřeli na východě Ukrajiny za posledních 24 hodin dva vojáci, dalších 12 jich bylo zraněno. S odvoláním na ukrajinskou armádu o tom dnes informovala agentura Reuters. Představitel separatistické Doněcké lidové republiky naopak podle agentury Interfax obvinil "ukrajinské sabotéry" ze smrti tří civilistů, které podle něj zabila nálož umístěná u silnice mezi městy Doněckem a Horlivkou.
Zdroje: ČTK, Bloomberg, stoxx.com, Patria.cz