Stačilo jen několik hodin, aby ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek narušil evropský mír a bezpečnost a pokusil se zbavit Ukrajince práva na sebeurčení. Invaze na Ukrajinu pokračovala i v pátek leteckými, námořními a pozemními útoky a americké zdroje obeznámené s informacemi rozvědky varovaly, že hlavní město Kyjev může padnout během několika dní, napsal zpravodajský server CNN.
Putin základní cíle invaze vyjádřil jasně. Chce Ukrajinu odzbrojit, přerušit její vazby na NATO a ukončit snahy ukrajinského lidu o připojení k Západu. "Budeme usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny," řekl těsně před zahájením vojenských úderů. "Také chceme postavit před soud ty, kteří se dopustili četných krvavých zločinů proti civilistům, včetně občanů Ruské federace," dodal a zopakoval tak nepodložené tvrzení o genocidě v oblastech ukrajinského Donbasu, které ovládají separatisté.
To jsou ve zkratce Putinovy cíle. Ale odhadnout, jak přesně je hodlá uskutečnit, je jiná věc. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek odmítl odpovědět na opakované otázky týkající se cílů invaze na Ukrajinu a toho, kdy by nepřátelské akce mohly skončit. Historie však může posloužit jako vodítko pro možné vyústění Putinových kroků. Toto by mohly být pravděpodobné scénáře:
ANEXE KRYMU 2.0
Ruská vláda už uznala separatistické státečky Doněcká lidová republika (DNR) a Luhanská lidová republika (LNR) na východě Ukrajiny. Tento týden ruská armáda zacílila na mnohem větší části území, když zahájila ofenzívu v okolí Charkova, největšího města na východě Ukrajiny, a na jihu v okolí města Cherson.
Jestli se ruským silám podaří dobýt ukrajinské přístavní město Oděsu, je možné si představit pozemní most táhnoucí se přes celou jižní Ukrajinu, který by mohl dokonce spojit Podněstří - separatistickou enklávu v Moldavsku, kde jsou rozmístěny ruské jednotky - s Oděsou, Krymem a jižní a východní Ukrajinou.
ROZDĚLENÁ UKRAJINA
Putin ve svém tendenčním výkladu historie Ukrajinců a Rusů jako "jednoho národa" poznamenal, že západní okraj dnešní Ukrajiny začlenil do Sovětského svazu diktátor Josif Stalin. Části této oblasti dříve patřily meziválečnému Polsku, Československu a Rumunsku, a předtím Rakousku-Uhersku.
Pokud je Putinovým cílem rozdělení Ukrajiny, pak by se haličská Ukrajina a město Lvov v blízkosti polských hranic mohly potenciálně stát jakýmsi torzem Ukrajiny, zatímco by Rusko zaměřilo pozornost na východ země.
Podobné rozdělení by mohlo vést k tomu, že bude Ukrajina vypadat jako Německo v době studené války, řekl CNN ruský historik a spisovatel Alexander Etkind. "Západní Ukrajina bude závislejší na Evropě a východní část bude vtažena do ruské sféry vlivu, do které patří i Bělorusko."
Takové přepsání hranic by sice bylo rozpínavou fantazií, ale mohlo by oddělit to, co Moskva - ať už oprávněně, nebo ne - vnímá jako nacionalističtější část Ukrajiny. "Putin by byl rád, kdyby každý politicky aktivní a nezávisle smýšlející (Ukrajinec) opustil 'jeho' část Ukrajiny," dodal Etkind.
Možné rozdělení země Putin naznačil tento týden, když prohlásil: "Dovolte mi připomenout, že lidí žijících na územích, která jsou součástí dnešní Ukrajiny, se nikdo neptal, jak chtějí budovat svůj život, když vznikl Sovětský svaz, anebo po druhé světové válce," řekl a naznačil možnost referenda ve stylu Krymu.
PRORUSKÝ STÁT
Západní zpravodajské služby varují, že Rusko plánuje svrhnout demokraticky zvolenou ukrajinskou vládu a nahradit ji loutkovým režimem. Putin naznačil, že současnou demokraticky zvolenou vládu na Ukrajině považuje za nelegitimní, a vyjádřil politování nad svržením proruského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014. Na Ukrajině však působí další politici, kteří by ochotně zaplnili řady silou prosazené proruské vlády.
Jedním z hlavních Putinových spojenců na Ukrajině je Viktor Medvedčuk, proruský politik a oligarcha. Na Ukrajině čelí obvinění z vlastizrady a je v domácím vězení.
NESTABILNÍ OKUPACE
Rusko tvrdí, že nechce být okupantem, ale lze si představit scénář, kdy se pokusí vnutit Ukrajině svou formu vlády tvrdé ruky. Pro Ukrajince by to byla hořká pilulka: žijí v zemi se svobodným tiskem, svobodnou politikou a tradicí pouličních protestů. Mnoho Ukrajinců se dívá na ruský politický systém - kde jsou skutečné opoziční protesty většinou zakázány nebo je velmi obtížné je organizovat - s velkou obavou.
NÁSILNÁ OKUPACE
Putin neměl nikdy problém podporovat despoty s mizivým respektem pro lidská práva. Ruské letectvo podporovalo prezidenta Bašára Asada v syrské občanské válce, kterému poskytlo ohromnou palebnou sílu k potlačení ozbrojených opozičních skupin v zemi a srovnalo přitom se zemí celé čtvrti.
Putinův vlastní politický vzestup začal pacifikací Čečenska, separatistické republiky na severním Kavkaze. Ruské tažení v Čečensku vyvrcholilo dosazením Ramzana Kadyrova, místního válečníka a bývalého povstalce, který je obviňován z toho, že kavkazskou republiku řídí jako své osobní léno.
REPUBLIKA STRACHU
Rusko má obávaný domácí bezpečnostní aparát, který vězní a pronásleduje disidenty a drží potenciálně nepohodlné oponenty mimo politiku. Ukrajinci žijící na Krymu - který Rusko obsadilo v roce 2014 a po referendu obecně pokládaném za zmanipulované ho anektovalo - na vlastní kůži zažili, jaké to je žít ve státě, kde má všemocné postavení ruská státní bezpečnostní služba FSB.
Filmový režisér Oleg Sencov, jeden z nejvýznamnějších bývalých ukrajinských vězňů svědomí, byl postaven před soud na základě obvinění, která skupiny na ochranu práv označily za absurdní. Byl zatčen na Krymu v roce 2014 poté, co se pokojně postavil proti ruské okupaci a obviněn mimo jiné z terorismu, obchodování se zbraněmi a organizování teroristické skupiny. V roce 2015 byl na 20 let do ruského vězení, ale v roce 2019 byl propuštěn v rámci výměny vězňů s Ukrajinou.