Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Narážíme na meze růstu?

Narážíme na meze růstu?

22.05.2022 14:57

Letos na jaře je tomu padesát let, co vyšla jedna z nejvlivnějších knih dvacátého století. Donella Meadows s kolegy na MIT v Mezích růstu, napsaných pro Římský klub, zužitkovali nové počítačové modely k předpovědi nezvladatelného zhroucení celosvětové populace a ekonomiky v případě, že přetrvají převládající vzorce využívání environmentálních zdrojů a znečišťování životního prostředí. Exponenciální hospodářský růst nemůže trvat donekonečna; někdy v příštích sto letech nevyhnutelně dojde ke srážce s konečnými ekologickými mezemi planety Země. Půlstoletí poté, s klimatickou a environmentální krizí na talíři, je debata vyvolaná Mezemi růstu zpátky v plné síle.

V roce 1972 se kniha dostala pod okamžitou palbu ekonomů, kteří tvrdili, že její autoři nepochopili základy ekonomie. Poukázali, že začne-li být nějakého zdroje nedostatek, poroste jeho cena. Bude pak nahrazován jinými zdroji a využíván efektivněji. Technické inovace přinesou nové, čistější výrobní postupy. Hospodářský růst tedy sám sebe koriguje a ani zdaleka nesměřuje ke společenskému kolapsu – nemluvě o tom, že jako jediný nabízí zemím cestu z chudoby.

Mainstreamoví ekonomové si byli tak jistí, že se Meze růstu mýlí, že jeden z nich, Julian Simon, uzavřel sázku s ekologem Paulem R. Ehrlichem ohledně ceny pěti kovů během následné dekády. Ehrlich sázel na to, že jak jich bude ubývat, jejich ceny porostou, kdežto Simon očekával, že budou zlevňovat, jak je budou nahrazovat jiné materiály. U všech pěti vyhrál sázku Simon.

Ubývání kovů – ba dokonce ani ubývání fosilních paliv – nebylo ale nikdy podstatou Mezí růstu. Jak poukázali ekologičtí ekonomové Nicholas Georgescu-Roegen a Herman Daly, příčina existence fyzických mezí růstu je v tom, že biosféra planety nemůže růst exponenciálně. Kácejte stromy rychleji, než rostou, a dojde k odlesnění. Začněte zemědělsky obhospodařovat víc půdy a vymizí druhy. Vypouštějte do atmosféry oxid uhličitý rychleji, než může být absorbován, a planeta se ohřeje.

V desetileté sázce sice zvítězil Simon, ale během uplynulého půlstoletí se prognózy uveřejněné v Mezích růstu ukázaly pozoruhodně odolnými. Novější vědecký výzkum ukázal, že u celé škály stěžejních soustav, o něž se opírá život, včetně klimatu, se rychle blížíme k „planetárním hranicím“, uvnitř nichž může lidstvo bezpečně prosperovat – anebo že jsme je už v některých případech překročili.

To mainstreamoví ekonomové samozřejmě připouštějí. Podotýkají ale, že hospodářský růst se měří národní důchodem a výstupem (HDP) a mezi těmito indikátory a degradací životního prostředí neexistuje jednoduchá vazba. Používáním obnovitelné energie, recyklováním odpadů a posunem spotřeby od zboží ke službám se environmentální škodlivost hospodářského růstu může výrazně snížit. Můžeme tedy mít „zelený růst“: vyšší životní úrovně a zároveň zdravější životní prostředí. Během uplynulé dekády se zelený růst stal oficiálním cílem všech významných multilaterálních ekonomických institucí, včetně Světové banky a OECD.

Emisí CO2 produkovaných bohatými zeměmi skutečně v posledních letech ubylo, ač tamní ekonomiky rostly. Jenže značné části tohoto zdánlivého odpoutání HDP od poškozování životního prostředí bylo dosaženo přesunem emisí do Číny a dalších rozvíjejících se ekonomik, které teď vyrábějí většinu průmyslového zboží. V ostatních oblastech – mimo jiné odlesňování, zásobách ryb a úbytku půdy – bylo dosaženo nanejvýš malého absolutního odpoutání vazby. Jak stále naléhavěji varují Mezivládní panel pro změnu klimatu a Program OSN pro životní prostředí, svět stále míří k ekologické katastrofě.

Co musíme udělat, abychom ji odvrátili? Pro čím dál význačnější skupinu environmentalistů je odpověď jasná: Vyspělé země musí přestat růst a začít se smršťovat. Jedině „nerůst“, říkají autoři jako Jason Hickel a Giorgos Kallis, může dát světu schopnost žít ve svých environmentálních mezích a ponechat dostatek zdrojů pro rozvoj chudých zemí.

Nadto stoupenci nerůstu argumentují, že hospodářský růst není jen environmentálně neudržitelný, ale ani se mu nedaří nám zlepšovat život. Růst HDP v bohatých zemích, poznamenávají, dnes souvisí s řadou sociálních problémů, od bující nerovnosti po přibývající potíže v oblasti duševního zdraví.

Nepřekvapí, že ekonomická debata mezi zastánci zeleného růstu a nerůstu je také politickým sporem mezi ideologiemi na straně kapitalismu a proti němu. Částečně z toho důvodu se v posledních letech objevil třetí postoj: „postrůst“.

Stoupenci postrůstové ekonomiky kritizují obhájce zelené ekonomiky i nerůstu za to, že se soustředí na HDP. Jelikož HDP neurčuje míru degradace životního prostředí ani sociálního blahobytu, primární ekonomickou metou by neměl být ani růst, ani nerůst. Panel předních ekonomů v nedávné zprávě pro OECD tvrdí, že hospodářská politika by se měla zaměřovat spíš na prvořadé cíle společnosti – jimiž by v bohatších společnostech dneška měly být environmentální udržitelnost, zvyšování životní pohody, klesající nerovnost a vyšší ekonomická odolnost.

Hospodářský růst už žádný z těchto cílů nedokáže garantovat, a tak tvůrci politik musí vykročit „za růst“ a soustředit se na ně přímo. Jak píše Kate Raworthová, autorka knihy Doughnut Economics, měli bychom být „růstoví agnostici“.

Stěžejním důvodem vzestupu idejí postrůstu je skutečnost, že vyspělým ekonomikám se v posledních letech vůbec nedařilo růst. Dříve běžné 2-3% roční přírůstky HDP jsou do značné míry mimo dosah a i ten nejskrovnější růst se drží jen díky mimořádně nízkým úrokovým sazbám a obřím injekcím peněz centrálních bank.

Ekonomové si lámou hlavu, čím to je, ale při pomalosti ekonomiky posledních let je rozhodně snazší zvažovat nízká tempa růstu v důsledku politik ochrany životního prostředí, pokud k něčemu takovému skutečně dojde. Člověk nemusí být ekolog, aby připustil naprosto prvořadý význam potlačování destruktivních dopadů ekonomiky na klima a životní prostředí Země.

Mezím růstu se před půlstoletím dostalo všeobecného odmítnutí. Kdyby tomu tehdy bylo jinak, nemuseli bychom dnes tuhle debatu vést nanovo.

Autoři:
Michael Jacobs, profesor politické ekonomie na Sheffieldské univerzitě, je spoluautorem knihy Growth, Degrowth or Post-Growth? (Forum for a New Economy, 2022).
Xhulia Likaj, ekonomka v berlínském Forum New Economy, je spoluautorkou knihy Growth, Degrowth or Post-Growth? (Forum for a New Economy, 2022).


Copyright: Project Syndicate, 2022.
www.project-syndicate.org


 

Čtěte více:

Víkendář: Jaký dopad má práce z domova na životní prostředí?
13.03.2022 9:27
Selský rozum by napovídal, že pokud lidé pracují víc z domova a nedojí...
Státy EU se shodly na zavedení uhlíkového cla
15.03.2022 16:33
Státy Evropské unie se shodly na podmínkách zavedení takzvaného uhlíko...
Kouzelná nálepka ESG přilákala biliony dolarů. Nyní tento sektor čeká zásadní otřes, říká tvůrce zkratky ESG
22.03.2022 6:06
Přilákaly biliony dolarů a v příštích pěti letech projdou zásadním ot...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
19.06.2024
17:32WEBINÁŘ Psychologie úspěšného investora s hlavním makléřem Pavlem Mokošem - 26. června od 15:00
17:16Vyrostou technologické firmy ze svých vysokých valuací?
16:16Největší investice v moderní historii Česka, onsemi za 2 miliardy dolarů rozšíří výrobu mikročipů
15:38Wall Street vybírá své akciové tipy z indexu S&P 500 na druhou polovinu roku
14:37Evropská komise navrhla rozpočet EU pro rok 2025 ve výši 199,7 miliardy eur
13:49Jakub Brukner: Alternativy k Nvidii, panika na francouzských bankách a evropské automobilky
12:33Technická analýza: Útok Amazonu na historická maxima  
11:58Výrobce tenisek Golden Goose kvůli nepokojům v EU odkládá vstup na burzu
11:33Evropské akcie bez nových impulsů slábnou. Koruna pokračuje v ústupu  
10:41Jízda Nvidie na vrchol: Enron, krypto, covid, AI a výnos 591 078 %
9:41Inflace v Británii se v květnu po třech letech vrátila na dvouprocentní cíl
9:08Rozbřesk: MNB snižuje základní sazbu na 7 % a zařazuje opatrný režim, koruna oslabila přes 24,80 EURCZK
9:06Čínské automobilky usilují o zavedení odvetných cel na auta z EU
8:55Nvidia předhonila Apple a Microsoft a stala se nejhodnotnější firmou, v USA se dnes neobchoduje a evropské futures jsou smíšené  
18.06.2024
22:02Hlavní indexy dnes bez větších změn. Nvidia se stala nejhodnotnější společností světa.  
17:58Tady se hledá nejpohodlněji…
17:38Fitch zlepšila výhled polské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 2,8 procenta
17:20Akciová Evropa dnes vede nad Amerikou, dluhopisy profitují z dat  
15:20Analytici: Francouzské akcie kvůli politické nejistotě čeká nejspíš další propad
15:17Maloobchod ve druhém čtvrtletí vzbuzuje pochybnosti o síle amerického spotřebitele  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
13:00UK - Jednání BoE, základní sazba
14:30USA - Index filadelfského Fedu
14:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.
14:30USA - Počet nově zahájených staveb, m/m