Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Narážíme na meze růstu?

Narážíme na meze růstu?

22.05.2022 14:57

Letos na jaře je tomu padesát let, co vyšla jedna z nejvlivnějších knih dvacátého století. Donella Meadows s kolegy na MIT v Mezích růstu, napsaných pro Římský klub, zužitkovali nové počítačové modely k předpovědi nezvladatelného zhroucení celosvětové populace a ekonomiky v případě, že přetrvají převládající vzorce využívání environmentálních zdrojů a znečišťování životního prostředí. Exponenciální hospodářský růst nemůže trvat donekonečna; někdy v příštích sto letech nevyhnutelně dojde ke srážce s konečnými ekologickými mezemi planety Země. Půlstoletí poté, s klimatickou a environmentální krizí na talíři, je debata vyvolaná Mezemi růstu zpátky v plné síle.

V roce 1972 se kniha dostala pod okamžitou palbu ekonomů, kteří tvrdili, že její autoři nepochopili základy ekonomie. Poukázali, že začne-li být nějakého zdroje nedostatek, poroste jeho cena. Bude pak nahrazován jinými zdroji a využíván efektivněji. Technické inovace přinesou nové, čistější výrobní postupy. Hospodářský růst tedy sám sebe koriguje a ani zdaleka nesměřuje ke společenskému kolapsu – nemluvě o tom, že jako jediný nabízí zemím cestu z chudoby.

Mainstreamoví ekonomové si byli tak jistí, že se Meze růstu mýlí, že jeden z nich, Julian Simon, uzavřel sázku s ekologem Paulem R. Ehrlichem ohledně ceny pěti kovů během následné dekády. Ehrlich sázel na to, že jak jich bude ubývat, jejich ceny porostou, kdežto Simon očekával, že budou zlevňovat, jak je budou nahrazovat jiné materiály. U všech pěti vyhrál sázku Simon.

Ubývání kovů – ba dokonce ani ubývání fosilních paliv – nebylo ale nikdy podstatou Mezí růstu. Jak poukázali ekologičtí ekonomové Nicholas Georgescu-Roegen a Herman Daly, příčina existence fyzických mezí růstu je v tom, že biosféra planety nemůže růst exponenciálně. Kácejte stromy rychleji, než rostou, a dojde k odlesnění. Začněte zemědělsky obhospodařovat víc půdy a vymizí druhy. Vypouštějte do atmosféry oxid uhličitý rychleji, než může být absorbován, a planeta se ohřeje.

V desetileté sázce sice zvítězil Simon, ale během uplynulého půlstoletí se prognózy uveřejněné v Mezích růstu ukázaly pozoruhodně odolnými. Novější vědecký výzkum ukázal, že u celé škály stěžejních soustav, o něž se opírá život, včetně klimatu, se rychle blížíme k „planetárním hranicím“, uvnitř nichž může lidstvo bezpečně prosperovat – anebo že jsme je už v některých případech překročili.

To mainstreamoví ekonomové samozřejmě připouštějí. Podotýkají ale, že hospodářský růst se měří národní důchodem a výstupem (HDP) a mezi těmito indikátory a degradací životního prostředí neexistuje jednoduchá vazba. Používáním obnovitelné energie, recyklováním odpadů a posunem spotřeby od zboží ke službám se environmentální škodlivost hospodářského růstu může výrazně snížit. Můžeme tedy mít „zelený růst“: vyšší životní úrovně a zároveň zdravější životní prostředí. Během uplynulé dekády se zelený růst stal oficiálním cílem všech významných multilaterálních ekonomických institucí, včetně Světové banky a OECD.

Emisí CO2 produkovaných bohatými zeměmi skutečně v posledních letech ubylo, ač tamní ekonomiky rostly. Jenže značné části tohoto zdánlivého odpoutání HDP od poškozování životního prostředí bylo dosaženo přesunem emisí do Číny a dalších rozvíjejících se ekonomik, které teď vyrábějí většinu průmyslového zboží. V ostatních oblastech – mimo jiné odlesňování, zásobách ryb a úbytku půdy – bylo dosaženo nanejvýš malého absolutního odpoutání vazby. Jak stále naléhavěji varují Mezivládní panel pro změnu klimatu a Program OSN pro životní prostředí, svět stále míří k ekologické katastrofě.

Co musíme udělat, abychom ji odvrátili? Pro čím dál význačnější skupinu environmentalistů je odpověď jasná: Vyspělé země musí přestat růst a začít se smršťovat. Jedině „nerůst“, říkají autoři jako Jason Hickel a Giorgos Kallis, může dát světu schopnost žít ve svých environmentálních mezích a ponechat dostatek zdrojů pro rozvoj chudých zemí.

Nadto stoupenci nerůstu argumentují, že hospodářský růst není jen environmentálně neudržitelný, ale ani se mu nedaří nám zlepšovat život. Růst HDP v bohatých zemích, poznamenávají, dnes souvisí s řadou sociálních problémů, od bující nerovnosti po přibývající potíže v oblasti duševního zdraví.

Nepřekvapí, že ekonomická debata mezi zastánci zeleného růstu a nerůstu je také politickým sporem mezi ideologiemi na straně kapitalismu a proti němu. Částečně z toho důvodu se v posledních letech objevil třetí postoj: „postrůst“.

Stoupenci postrůstové ekonomiky kritizují obhájce zelené ekonomiky i nerůstu za to, že se soustředí na HDP. Jelikož HDP neurčuje míru degradace životního prostředí ani sociálního blahobytu, primární ekonomickou metou by neměl být ani růst, ani nerůst. Panel předních ekonomů v nedávné zprávě pro OECD tvrdí, že hospodářská politika by se měla zaměřovat spíš na prvořadé cíle společnosti – jimiž by v bohatších společnostech dneška měly být environmentální udržitelnost, zvyšování životní pohody, klesající nerovnost a vyšší ekonomická odolnost.

Hospodářský růst už žádný z těchto cílů nedokáže garantovat, a tak tvůrci politik musí vykročit „za růst“ a soustředit se na ně přímo. Jak píše Kate Raworthová, autorka knihy Doughnut Economics, měli bychom být „růstoví agnostici“.

Stěžejním důvodem vzestupu idejí postrůstu je skutečnost, že vyspělým ekonomikám se v posledních letech vůbec nedařilo růst. Dříve běžné 2-3% roční přírůstky HDP jsou do značné míry mimo dosah a i ten nejskrovnější růst se drží jen díky mimořádně nízkým úrokovým sazbám a obřím injekcím peněz centrálních bank.

Ekonomové si lámou hlavu, čím to je, ale při pomalosti ekonomiky posledních let je rozhodně snazší zvažovat nízká tempa růstu v důsledku politik ochrany životního prostředí, pokud k něčemu takovému skutečně dojde. Člověk nemusí být ekolog, aby připustil naprosto prvořadý význam potlačování destruktivních dopadů ekonomiky na klima a životní prostředí Země.

Mezím růstu se před půlstoletím dostalo všeobecného odmítnutí. Kdyby tomu tehdy bylo jinak, nemuseli bychom dnes tuhle debatu vést nanovo.

Autoři:
Michael Jacobs, profesor politické ekonomie na Sheffieldské univerzitě, je spoluautorem knihy Growth, Degrowth or Post-Growth? (Forum for a New Economy, 2022).
Xhulia Likaj, ekonomka v berlínském Forum New Economy, je spoluautorkou knihy Growth, Degrowth or Post-Growth? (Forum for a New Economy, 2022).


Copyright: Project Syndicate, 2022.
www.project-syndicate.org


 

Čtěte více:

Víkendář: Jaký dopad má práce z domova na životní prostředí?
13.03.2022 9:27
Selský rozum by napovídal, že pokud lidé pracují víc z domova a nedojí...
Státy EU se shodly na zavedení uhlíkového cla
15.03.2022 16:33
Státy Evropské unie se shodly na podmínkách zavedení takzvaného uhlíko...
Kouzelná nálepka ESG přilákala biliony dolarů. Nyní tento sektor čeká zásadní otřes, říká tvůrce zkratky ESG
22.03.2022 6:06
Přilákaly biliony dolarů a v příštích pěti letech projdou zásadním ot...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
01.07.2022
22:06Pozitivní závěr chmurného týdne, Meta -0,76 %  
18:38Vstup Coloseum na burzu: Odpovídá CEO Jan Mužátko a Q&A. Zhlédněte záznam webináře!
17:33Ani závěr týdne kvůli datům není zelený  
17:01Index ISM podpořil sázky na recesi a pokles sazeb  
16:56Atlanta věští pokles, akcie jsou naladěny trochu jinak
16:20Newsweek: Ruská ekonomika se hroutí, ukazují nová statistická data
15:32Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 183 miliard Kč
15:16Jak se Meta přemístila z růstových do hodnotových ETF
14:55UNIMEX GROUP, uzavřený investiční fond, a. s.: Oznámení o provedení zápisu fúze ve veřejném rejstříku
13:38Recese straší trhy. Investoři prchají jak z akcií, tak z dluhopisů
12:21Děkujeme za přízeň! Patria opět mezi oceněnými brokery soutěže Zlatá koruna 2022
11:43Akcie se snaží zvedat, ale evropská inflace byla vyšší a rizikem je americké ISM  
11:23Inflace v eurozóně v červnu opět překonala rekord, zrychlila na 8,6 procenta
11:10Perly týdne: Medvědí trhy nekončí učebnicově, naše reality mezi nejnafouknutějšími na světě
10:53Podmínky v průmyslu se v červnu poprvé od srpna 2020 zhoršily
9:37Evropská unie v červnu poprvé dovezla více plynu ve formě LNG z USA než skrze plynovody z Ruska
9:14Rozbřesk: Technická stagflace je oč tu teď běží. Dlouhé úrokové sazby kolabují
8:52Evropa načne nové pololetí negativně, ČEZ bez nároku na dividendu  
8:40Bloomberg: Ukrajina uvažuje o možnosti restrukturalizace dluhu
8:37Nový guvernér ČNB Michl: Prioritou bude snížení inflace

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data