OECD zhoršila výhled globálního růstu na letošní rok na tři procenta

Válka na Ukrajině výrazně zhoršila výhled ekonomického růstu, světová ekonomika by se ale i tak měla vyhnout stagflaci. Uvedla to ve své dnešní zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Současně snížila výhled globálního růstu na letošní rok na tři procenta z prosincového odhadu 4,5 procenta. V případě České republiky OECD zhoršila výhled letošního růstu na 1,82 procenta z 2,96 procenta.

Stagflace se definuje jako stagnace ekonomického růstu při vysoké inflaci, jakou ekonomika zažila v 70. letech minulého století. Může ji provázet i vyšší nezaměstnanost.

V příštím roce tempo globálního růstu dál zpomalit a dosáhne na 2,8 procenta, předpovídá OECD. Původně očekávala zpomalení na 3,2 procenta.

Za nepravděpodobné OECD považuje rychlou úlevu od vysokých spotřebitelských cen. V letošním roce má inflace v členských zemích dosáhnout vrcholu 8,5 procenta, v roce příštím zpomalí na šest procent. Dříve OECD čekala, že vrchol inflace bude letos pět procent a pak začne zpomalovat. Na příští rok ji odhadovala na tři procenta.

Navzdory výhledu slabšího růstu a vyšší inflace vidí OECD jen velmi nízké riziko, že by se objevila stagflace podobná té z poloviny 70. let, kdy šok z cen ropy vyvolal prudký růst spotřebitelských cen a nezaměstnanosti. Zejména rozvinuté ekonomiky jsou nyní mnohem více závislé na službách a jsou i méně energeticky náročné. Centrální banky mají také volnější ruce v boji s inflací.

OECD také vidí pádné důvody pro postupné odstraňování stimulů měnové politiky v zemích s vysokou inflací. Mezi ně patří zejména Spojené státy a země ve východní Evropě.

Ve Spojených státech končí fiskální stimuly související s pandemií. Americká ekonomika by letos měla vykázat růst o 2,5 procenta, příští rok ale tempo růstu zpomalí na 1,2 procenta. Původně OECD očekávala na letošní rok vzestup o 3,7 procenta a příští rok zpomalení tempa na 2,4 procenta.

Čínskou ekonomiku tvrdě zasáhla nová vlna pandemických omezení, HDP se tam proto letos zvýší jen o 4,4 procenta a příští rok o 4,9 procenta, předpovídá OECD. Předchozí prognóza počítala s růstem v obou letech o 5,1 procenta.

Ekonomika eurozóny, která je více napojena na dovoz energií z Ruska a následky války na Ukrajině, by letos měla vzrůst o 2,6 procenta a příští rok o 1,6 procenta. To je výrazně zhoršení proti původnímu očekávanému růstu na letošní rok o 4,3 procenta. Na příští rok OECD původně čekala růst o 2,5 procenta.