Evropská centrální banka (ECB) zvýšila sazbu pro hlavní refinanční operace o dříve avizovaných 50 bps na 3,50 %, úrokovou sazbu mezní zápůjční facility o 50 bps na 3,75 % a úrokovou sazbu vkladové facility rovněž o 50 bps na 3,00 %. Výhled inflace je podle centrální banky příliš dlouhou dobu příliš vysoký a je nutný přístup založený na datech. ECB ale nenaznačila jako dříve, zda bude úroky zvedat i nadále.
Krize Group, která následovala po krachu Silicon Valley Bank, znejistila trhy ohledně avizovaného zvýšení sazeb o 50 bps. Zatímco investoři odhadovali navýšení o 40 bazických bodů, Bloomberg Economics a předpovídaly růst o pouhých 25 bazických bodů. Ministři financí eurozóny však v pondělí zdůraznili „velmi silný regulační rámec a rámec pro řešení problémů“ a tvrdili, že jakýkoli dopad SVB bude omezený.
ECB uvedla, že bankovní sektor je odolný, se silným kapitálem a likvidní pozicí. Rada guvernérů nicméně pečlivě sleduje současné napětí na trhu a je připravena jednat podle potřeby a zachovat plynulou transmisi měnové politiky.
Tvůrci politik rovněž aktualizovali čtvrtletní prognózy ekonomiky pro eurozónu. Nyní ECB očekává růst HDP v roce 2032 o 1,0 %, v roce 2024 o 1,6 % a v roce 2025 také o 1,6 % díky robustnímu trhu práce, zlepšení důvěry a zotavení na reálných příjmech. Inflaci očekává v roce 2023 na 5,3 %, v roce 2024 ma 2,9 % a v roce 2025 na 2,1 %.
Prezidentka Christine Lagarde bude mít tiskovou konferenci ve 14:45. Lagarde bude jistě čelit otázkám, zda problémy okolo v sousedním Švýcarsku mohou být předzvěstí plně rozvinuté finanční krize. Rovněž může čelit dotazům, zda ECB vyváží úsilí zajistit cenovou stabilitu a zároveň finanční stabilitu.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu pak základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,5 procentního bodu, neboť se domnívala, že inflace je blízko vrcholu.
Ve střednědobém horizontu ECB usiluje o to, aby se míra inflace v eurozóně pohybovala kolem dvou procent. Tato hodnota se jí ale už měsíce vzdaluje. Inflace v eurozóně sice zpomaluje, v únoru ale podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat činila 8,5 procenta a byla vyšší, než se čekalo.
Naopak americká centrální banka (Fed) začátkem února podle očekávání rozsah zvyšování úroků zmírnila. Základní úrokovou sazbu zvýšila o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Sazba je tak nejvýše od října 2007.
Zdroj: Bloomberg, Reuters, ČTK