Dnes budou zveřejněna březnová inflační čísla za celou eurozónu. Již čtvrteční data z Německa a Španělska naznačila, co můžeme očekávat – relativně svižný pokles celkové inflace díky levnějším energiím, ale stále silné a dokonce i mírně akcelerující jádrové inflační tlaky. A to je zvláště nepříjemná zpráva pro ECB, neboť jádrová inflace představuje jeden z hlavních vstupů do její nové reakční funkce.
Celková inflace dosáhla v únoru 8,5 % meziročně, v březnu však s největší pravděpodobností došlo k prudkému poklesu (tržní koncensus: 7,1 %). Hlavním zdrojem desinflačních tlaků v eurozóně je příznivý efekt srovnávací základny, resp. meziročně nižší ceny energií (plyn, elektřina a ropné destiláty). Naproti tomu v případě jádrové inflace očekává trh další akceleraci, a to z únorových 5,6 % na 5,7 %. Jinak řečeno, pokles inflace je prozatím tažen primárně volatilními cenami energií, nikoli širším desinflačním vývojem, kdy by klesaly domácí/poptávkové inflační tlaky reflektující vývoj mezd nebo ziskovosti podniků.
Inflační téma bylo přitom v posledních třech týdnech spíše na druhé koleji vzhledem ke skokovému nárůstu finančního napětí. Obavy o stabilitu bankovního sektoru měly za následek významnou korekci na eurovém peněžním trhu – terminální sazba klesla ze 4,0 % až ke 3,0 % v horizontu jednoho týdne (!). Aktuálně zaceňuje eurová výnosová křivka zvýšení depozitní sazby (ze současných 3,0 %) o přibližně 35bps.
Z našeho pohledu zůstává prostor pro ještě výraznější přecenění krátkých tržních eurových sazeb směrem nahoru. Finanční napětí v eurozóně zdá se polevuje, což může opět upřít pozornost na inflační problém. A ten je stále významný vzhledem k vysoké jádrové inflaci a plošnosti cenových tlaků. Tento názor sdílí také jestřábí většina v ECB, jak jsme mohli slyšet v posledních týdnech od Christine Lagarde nebo vlivné členky Rady guvernéru Isabel Schnabel. Náš základní scénář proto nadále předpokládá pokračování růstu sazeb, které by mohly dosáhnout vrcholu okolo úrovně 3,75 %.
TRHY
Koruna
Na korunovém trhu včera dozníval jestřábí komentář Aleše Michla na středeční tiskové konferenci, zvláště jeho preference ještě silnější koruny. Společně se zlepšujícím se globálním sentimentem se tak česká měna poprvé od začátku března dostala pod 23,50 EUR/CZK. Z pohledu nových makro čísel bude tuzemský kalendář zajímavý zase až v příštím týdnu, za pozornost však budou stát dnešní inflační čísla z eurozóny (viz úvodník) a USA, která mohou vrátit inflační problém – poté, co byl upozaděn ve prospěch finančního napětí – opět do popředí zájmu.
Eurodolar
Vyšší než očekávaná inflace v Německu prospěla eurodolaru, který se díky rostoucím eurovým sazbám posunul k 1,09. Dnes bude upřena pozornost k agregátnímu inflačnímu číslu za celou eurozónu. Půjde primárně o to, kam se v březnu posune jádrová inflace. Pokud dojde k dalšímu zrychlení (5,7 % meziročně a výše), tak se euru může i nadále dařit. Již odpoledne však přijdou na řadu důležitá americká data (PCE inflace a především spotřebitelské výdaje).