Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zpomalil na 12,7 procenta z březnových 15 procent. V meziměsíčním srovnání ceny klesly 0,2 procenta, oproti březnu zlevnily zejména potraviny, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zmírnilo potřetí za sebou, inflace je nejnižší od loňského března, kdy rovněž činila 12,7 procenta.
"Dubnový vývoj spotřebitelských cen byl výrazně ovlivněn cenami potravin. Ty v meziročním porovnání zmírnily růst na zhruba 17 procent a oproti březnu dokonce klesly. Byl to jejich první meziměsíční pokles od října 2021," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Meziměsíčně klesly spotřebitelské ceny v dubnu o 0,2 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly nižší zejména ceny zeleniny o 5,0 %, vajec o 12,9 %, polotučného trvanlivého mléka o 12,3 %, nealkoholických nápojů o 2,3 %, olejů a tuků o 2,6 %, drůbeže o 1,5 %, uzenin o 0,9 % a cukru o 4,0 %. V oddíle rekreace a kultura klesly ceny dovolených s komplexními službami o 5,9 %. Pokles cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák byl ovlivněn nižšími cenami lihovin o 3,0 % a vína o 3,1 %. Vyplývá to z údajů ČSÚ.
"Hlavní příčina meziměsíčního poklesu cen a snížení meziroční inflace nad očekávání jde na vrub cenám potravin. Ty meziměsíčně poklesly o 1,6 % (první pokles od října roku 2021), což vzhledem k vysoké váze této položky ve spotřebním koši znamenalo pokles meziměsíční inflace o 0,25 procentního bodu. Přitom tradiční sezónní pokles potravin v dubnu bývá podstatně mírnější kolem -0,4 %. Meziroční dynamika pak poklesla i vzhledem k vysoké srovnávací základně o to výrazněji, a to z březnových 24 % na 17,5 %, to znamená, že samotné potraviny „ukously“ v dubnu oproti březnu z meziroční inflace jeden procentní bod," komentuje data Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu o 12,7 %, což bylo o 2,3 procentního bodu méně než v březnu. Toto zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení. V potravinách zmírnila svůj cenový růst většina položek spotřebního koše.
"Dubnový pokles inflace byl tažen převážně vlivem poklesu cen potravin, které se v předešlém roce citelně rostly. Tato položka je však často velmi rozkolísaná a jeden meziměsíční pokles je tak potřeba brát s rezervou. Globální ceny potravin však v posledních měsících meziročně klesají o 20 %, ačkoli stále zůstávají o zhruba třetinu vyšší než před začátkem růstu cen v roce 2021/22. I přes dnešní mírné protiinflační překvapení nadále předpokládáme, že celoroční inflace se bude letos pohybovat kolem 11 %. Nejvýraznějším rizikem je však inflace příštího roku, ačkoli výrazně poklesne, hlavní nejistotou je, zda se dostane k 2-3 % hranici dle standardních odhadů a vlivu vysoké srovnávací základny, nebo se zakoření v tuzemské ekonomice na vyšší úrovni," dodává Seidler.
Podle předběžných výpočtů klesl v dubnu harmonizovaný index spotřebitelských cen v Česku meziměsíčně o 0,1 % a meziročně vzrostl o 14,3 % (v březnu o 16,5 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v dubnu 2023 za Eurozónu 7,0 % (v březnu 6,9 %), na Slovensku 14,0 % a v Německu 7,6 %. Nejvyšší byla v dubnu v Lotyšsku (15,0 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v březnu 8,3 %, což bylo o 1,6 procentního bodu méně než v únoru. Nejvíce ceny v březnu meziročně vzrostly v Maďarsku (o 25,6 %) a nejméně v Lucembursku (o 2,9 %).
Zdroj: ČTK, ČSÚ, ČBA