Kde jsou „normální“ sazby?

Mezi lety 2008 až 2019 byly sazby Fedu v průměru na 1 %. Předtím jejich průměr dosahoval přibližně 4 %. První období „nebylo normální“. Pro CNBC to uvedl Bob Diamond, který nyní stojí v čele Atlas Merchant Capital. Podle něj jsou tedy současné sazby převyšující 5 % „normálnější“ než ty před rokem 2019.

Podle Diamonda je velmi malá pravděpodobnost poklesu sazeb. Americká centrální banka dnes může se zvedáním přestat, nebo mohou sazby vzrůst ještě o 25 bazických bodů. K jejich poklesu ale podle experta v dohledné době pravděpodobně nedojde. V této souvislosti připomněl, že inflace dosahovala až 9 %, „zčásti vinou Fedu.“ Z tohoto důvodu podle Diamonda nyní centrální banka udělá radši chybu v tom, že bude sazby po nějakou dobu držet příliš vysoko, než aby chybovala na straně unáhleného snížení sazeb.

Bankéř se domnívá, že ve finančním systému mohou ještě nastat určité tenze plynoucí z předchozího dlouhého období velmi nízkých sazeb. Sem patří i nedávné problémy v sektoru regionálních bank včetně pádu SVB, u které byl „nesoulad mezi aktivy a pasivy“. Trhy a ekonomika se ale nastavují na vyšší sazby a podle experta se tak posouvají do „normálnějšího stavu“.

Bank of America v komentáři k následujícímu grafu píše, že pokud již Fed se zvedáním sazeb skončil, „nový inflační cíl představují 3 %.“ Banka v grafu ukazuje předpovědi vývoje inflace ve dvou scénářích, v prvním dosahuje meziměsíčně 0,2 %, ve druhém 0,3 %. Meziroční inflace by pak podle banky postupně dosáhla 2,5 % nebo 3,5 % a níže už by neklesala:


Zdroj: X

O implicitním zvýšení inflačního cíle hovoří například Mohamed El-Erian, který tvrdí, že pokud by Fed nyní chtěl dosáhnout poklesu inflace až na 2 %, vyžadovalo by to další znatelné utahování sazeb a také výrazné ochlazení ekonomické aktivity. Proti takovým úvahám z vedení Fedu vystoupil například Neel Kashkari, který je přesvědčen, že cíl není možné měnit v době, kdy centrální banka nedosahuje toho stávajícího. Tedy ani nyní.

Zdroj: CNBC, X