Člen vedení investiční společnosti Philipp Hildebrand se domnívá, že snížení sazeb švýcarskou centrální bankou je krokem, který ukazuje směr i pro další centrální banky. Na stranu druhou se podle tohoto ekonoma bude inflace ve službách držet po delší dobu výše, a to omezuje prostor pro celkový pokles sazeb, viz první část rozhovoru zde. Ve druhé části se mimo jiné věnoval politice dalších centrálních bank.
V USA se podle ekonoma bude také další vývoj inflace točit zejména kolem situace ve službách. Nepravděpodobné je pak hladké přistání americké ekonomiky, v němž by se inflace snížila k 2 %, aniž by došlo k jakémukoliv zpomalení hospodářské aktivity a sazby se vrátily k úrovním, na kterých byly před několika lety. Zatímco tedy dříve měly centrální banky po řadu let tendenci k uvolňování monetární politiky, nyní mohou kvůli pokračujícím vyšším inflačním tlakům mít tendenci opačnou. Tedy k monetární restrikci.
Ke změně situace a většímu poklesu inflace by podle Hildebranda přispěl například vyšší růst produktivity vyvolaný novými technologiemi a umělou inteligencí. Na dotaz týkající se vývoje cen zlata ekonom odpověděl, že jde o aktivum s poptávkou sílící v době vyšší nejistoty. Taková podle něj panuje právě nyní ve vztahu k inflaci, ale i k jiným tématům včetně výše vládního zadlužení Spojených států. V této souvislosti ale upozornil i na to, že růst americké ekonomiky je vyšší než růst v eurozóně a příčinou je také fiskální stimulace, kterou provedla americká vláda, ale ty evropské ne. „Cenou za to jsou dluhy.“
Na Bloombergu poukázali na skutečnost, že vedle snížení sazeb ve Švýcarsku došlo i k posunu monetární politiky v Japonsku. Tamní centrální banka BoJ totiž zvedla sazby z negativních hodnot na kladné a podle Hildebranda šlo o učebnicový příklad toho, jak zacházet se změnou v dlouhodobém nastavení monetární politiky. BoJ podle něj mění monetární režim po sedmnácti letech, a to způsobem, který nevyvolal tenze a byl celkově „příkladně proveden“.
Ceny investičních aktiv podle experta odrážejí scénář, v němž nebude dlouhodobě pokračovat scénář vyšší inflace a sazeb. Kandidátem na spuštění tohoto scénáře je umělá inteligence a další technologie. Bude tak důležité sledovat data, zda je skutečně takový scénář realistický a zda bude zvyšovat produkční kapacitu celé světové ekonomiky. Evropa by se pak podle experta měla vyvarovat toho, aby ji další technologický boom minul podobně jako ten předchozí, který vedl ke vzniku velkých technologických společností ve Spojených státech, ale ne zde.
Zdroj: Bloomberg