Bývalý prezident Federal Reserve Bank of Dallas Robert Kaplan se domnívá, že Fed si bude nechávat dveře otevřené pro všechny možnosti dalšího vývoje monetární politiky, letos sazby klesnou pravděpodobně třikrát či jen dvakrát. Americká centrální banka přitom opakovaně hovoří o závislosti politiky na datech, která přichází z ekonomiky. Kaplan se ale podle svých slov drží trochu jiného přístupu.
Ekonom se místo samotných dat zaměřuje na to, co je „za nimi“. Tedy na hlavní faktory, které ovlivňují aktuální vývoj inflace a dalších proměnných. Kaplan přitom míní, že na prvním místě v této oblasti figuruje pokračující síla celého hospodářství. To samé platí o trhu práce, i když došlo k určitému zvýšení nabídky, což pomáhá Fedu ve snaze o snížení inflace. Poptávka po práci ale zůstává také stále silná.
Dalším významným faktorem, o kterém ovšem centrální banka tolik nehovoří, je fiskální politika. V roce 2020 dosáhla americká vláda rozpočtového deficitu 15 %. Pak přišly programy vládních investic, které deficity držely vysoko, a zatímco v roce 2019 dosáhly něco přes 4 %, v loňském roce to bylo přes 7 %. Podle ekonoma jde o jeden z hlavních důvodů, proč si ekonomika vede stále dobře, ale na druhou stranu vysoké vládní výdaje živí inflaci, a to zejména v sektoru služeb. Zde se také více projevuje stárnutí populace, především na klesající nabídce práce.
V oblasti zboží pokračuje „slušná dezinflace“, v sektoru služeb ale panuje převis poptávky po práci nad její nabídkou a celkově tu stále existují inflační tlaky. K nim přispívají i zmíněné vládní investiční programy a pobídky. Sektory citlivé na sazby tak mohou být ve stavu připomínajícím recesi, ale ve službách je to opačně. Pokud by přitom došlo k růstu nezaměstnanosti, Fed by byl pod větším tlakem jednat. K tomu ale nedochází, proto má centrální banka podle ekonoma prostor k čekání.
Kaplan radí Fedu, aby sledoval data, ale také jejich fundamentální tahouny. Data mohou být hodně volatilní a někdy zavádějící. „Nechcete být otroky dat, chcete v nich ale vidět klesající trend,“ dodal k vývoji inflace. Recese je v krátkém období nepravděpodobná, ovšem cenou za tento stav jsou „vysoké fiskální náklady“. „Všichni jsou posedlí tím, co dělá Fed, ale měli by sledovat spíše to, co dělá vláda.“
Finanční trhy podle Kaplana potřebují zejména růst a zlepšování produktivity, pak mohou tolerovat i vyšší sazby. Trhy by mohly preferovat snižování sazeb, ale pokud tomu v cestě stojí silná ekonomika, nejde o překážku. I zde se ale projeví vliv vládních financí a deficitů, protože „ty budou muset jednou klesnout.“ To by mělo být podle ekonoma tématem i pro akciové trhy. Samotný Fed a jeho politika by naopak pro trhy žádným překvapením být neměly.
Zdroj: Yahoo Finance