Brookings Institution: Nesahejte na nezávislost centrální banky

Donald Kohn z Brookings Institution působil i ve vedení americké centrální banky a v New York Times nyní vyšel jeho článek o tom, proč by politici neměli zasahovat do vedení Fedu. Kohn na CNBC vysvětloval, proč by takový přístup přinesl další vlny vysoké inflace.

Podle ekonoma sahá výhled politiků jen k dalším volbám. Neměli by proto zasahovat do rozhodování centrální banky a nastavení její monetární politiky. I historie ukazuje, že pokud k tomu dojde, výsledkem je větší ekonomická nestabilita a vyšší inflace. Na CNBC v této souvislosti zavzpomínali, s jakou nevolí nesl prezident Bush vysoké sazby za Alana Greenspana. Podle Bushe totiž taková politika snižovala pravděpodobnost jeho znovuzvolení, protože přispívala k hospodářskému útlumu.



Kohn míní, že prezidenti by v USA často chtěli ovlivňovat monetární politiku, a to jedním způsobem. Tedy snižováním sazeb, které se projeví na vyšší ekonomické aktivitě. A následně také inflací, která se ale dostavuje až s větší prodlevou. K tomu ekonom připomněl, že Greenspan se ve zmíněné době nenechal ovlivnit tlakem ze strany Bushe a nastavil monetární politiku tak, aby přinášela cenovou stabilitu.

V minulosti se podle Kohna najdou i příklady, kdy centrální bankéři naopak prezidentům naslouchali. Šlo o konec šedesátých let a o léta sedmdesátá, která jsou dobře známá kvůli tomu, jak vysoko se během nich inflace dostala. Tato diskuse se přitom nyní vede kvůli některým prohlášením Donalda Trumpa. Ten mimo jiné tvrdil, že by měl mít slovo při nastavování monetární politiky, protože jde o něco, čemu rozumí.

K návrhům Trumpa na CNBC podotkli i to, že pokud by byla zavedena jím navrhovaná nová cla, mohlo by to samo o sobě vyvolávat inflační tlaky. O to více by byla třeba nezávislá centrální banka, která by na to reagovala odpovídajícím způsobem. Kohn k tomu dodal, že u zmíněných cel by se dalo tvrdit, že jejich důsledkem by nebyla inflace, ale skokový nárůst cen. Na druhou stranu právě končí jedno období vysoké inflace a „chceme k tomu přidávat další růst cen?“

Kohn klade důraz na ukotvená inflační očekávání. ta by se podle něj mohla uvolnit i přesto, že by nová cla fakticky znamenala jen jednorázový skok v cenách. Zkušenosti s nedávným růstem cen a jejich další skok by totiž mohly dohromady vyvolat změnu v dlouhodobějších inflačních očekáváních. Americké centrální bance se přitom podle Kohna podařilo udržet ukotvená inflační očekávání od roku 1982, a to výrazně přispělo k „udržování rovnováhy v celé ekonomice“.

Zdroj: CNBC