Bankovní rada České národní banky (ČNB) se dnes po prosincové pauze vrátila k uvolňování měnové politiky. Základní úrokovou sazbu snížila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Sazba je tak na nejnižší úrovni od konce ledna 2022. Finanční trh snížení základní úrokové sazby v tomto rozsahu očekával.
Bankovní rada snížila ve stejném rozsahu jako základní úrokovou sazbu také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, klesla na 4,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, nově činí 2,75 procenta. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 7. února 2025.
Celková míra inflace v prosinci meziročně vzrostla na 3 %, což je na horní hranici cílového rozpětí banky, ale zároveň pod prognózami. Bleskový odhad lednové inflace, který byl poprvé zveřejněn ve čtvrtek, ukázal zpomalení růstu cen na 2,8 % meziročně oproti odhadu sestavenému agenturou Reuters 2,6 %.
Bankovní rada již dříve signalizovala, že prostor pro snižování sazeb je omezený a že jejím cílem je udržet politiku relativně přísnější, než tomu bylo v minulém desetiletí. A to navzdory očekávání několika snížení sazeb ze strany Evropské centrální banky do poloviny roku 2025 a obavám z možné globální obchodní války kvůli clům.
Tisková konference bankovní rady se uskutečnila v 15:00. Guvernér ČNB Aleš Michl na ní vysvětlil důvody dnešního rozhodnutí. Rozhodnutí bankovní rady o snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta bylo jednomyslné. Makroekonomická prognóza centrální banky předpokládá v nadcházejícím období další mírný pokles úrokových sazeb a od poloviny roku jejich přibližnou stabilitu, uvedl na tiskové konferenci Michl.
Michl upozornil, že s uvolňováním měnové politiky přetrvávají některá rizika, která působí ve směru vyšší inflace. Bankovní rada proto podle něj bude k dalšímu snižování úrokových sazeb přistupovat opatrně. "Je možné, že měnová politika zůstane restriktivnější déle, než čeká základní scénář prognózy," řekl.
Podle guvernéra se chce bankovní rada vyvarovat opakování chyby z doby před pandemií covidu-19, kdy byly reálné úrokové sazby dlouhodobě záporné, tedy nominální sazby nižší než inflace. Podle něj je nutné udržovat úroky nad inflací, motivovat tím ke spoření a zpomalovat úvěrovou aktivitu, aby příliš nerostlo množství peněz v ekonomice.
Česká národní banka zhoršila výhled hospodářského růstu v letošním roce. Český hrubý domácí produkt (HDP) podle ní vzroste o dvě procenta, v listopadové prognóze přitom očekávala růst 2,4 procenta. Výhled průměrné inflace pro letošní rok ČNB mírně zlepšila na 2,4 procenta proti listopadovým 2,6 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou dnes centrální banka zveřejnila.
I přes snížený odhad růstu by měla česká ekonomika letos oživit. Podle předběžného údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni HDP vzrostl o jedno procento. V příštím roce ČNB předpokládá další zrychlení růstu na 2,4 procenta, ponechala odhad z listopadové prognózy.
Růst spotřebitelských cen by se podle prognózy ČNB měl stabilizovat a postupně se přibližovat dvouprocentnímu cíli centrální banky. Loni byla průměrná roční inflace 2,4 procenta, letos by se tato hodnota měla zopakovat a v příštím roce by inflace podle prognózy měla klesnout na 2,1 procenta. Průměrný kurz koruny k euru v roce 2025 má podle odhadů banky dosáhnout 25,2 (dříve 25,4), v roce 2026 pak očekává kurz 25,4 (dříve 25,5).
Rizikem pro vyšší inflaci nyní podle ČNB je větší setrvačnost růstu cen služeb a potravin. Za další rizika centrální banka označila zvýšené mzdové požadavky nebo případný dodatečný růst výdajů veřejného sektoru. Dlouhodobě by mohlo ve směru vyšší inflace působit výrazné oživení úvěrové aktivity, a to především na realitním trhu.
Ve směru nižší inflace naopak může působit slabší hospodářský výkon Německa. Nejistotou pro vývoj spotřebitelských cen zůstávají zvažované kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil zavedením cel na evropské zboží. Podle Michla si bankovní rada nechá zpracovat detailní analýzu dopadu těchto kroků až ve chvíli, kdy bude jasné, jaká konkrétní opatření USA přijmou. Na základě této analýzy pak ČNB zváží další postup.
Rada České národní banky dnes o plánu investic do bitcoinu podle guvernéra Michla nediskutovala. Čeká se na vypracování analýzy, jejímž cílem je posoudit možnost investic do dalších tříd aktiv. Časový horizont pro vypracování analýzy podle Michla není stanoven. "Až bude analýza hotová, bude předložena bankovní radě, která rozhodne o dalším postupu," uvedl guvernér. Reakce bankovní rady na plán nebyla podle Michla žádná. "Většina bankovní rady řekla, 'počkáme na výsledky analýzy, a poté rozhodneme'," podotkl.
O plánu investic do bitcoinu mluvil Michl minulý týden v rozhovoru pro list Financial Times. Pokud bude schválen, mohly by podle jeho vyjádření bitcoiny nakonec mít na celkových rezervách banky, které nyní činí 140 miliard eur (3,5 bilionu Kč), podíl až pět procent.
ČNB začala úrokové sazby snižovat v prosinci 2023, do loňského listopadu základní sazba klesla o tři procentní body na čtyři procenta. Loni v prosinci bankovní rada uvolňování měnové politiky přerušila. Analytici předpokládají, že letos úroková sazba bude dál klesat, ale pozvolnějším tempem než loni.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Zdroj: čtk, Reuters