Ernie Tedeschi z Yale University na Yahoo Finance uvedl, že cla ve výši 25 % na mexické a kanadské zboží dovážené do USA budou pro průměrnou americkou domácnost představovat asi 0,8 % růstu cenové úrovně. „To nezní jako hodně, ale znamená to roční ztrátu kupní síly odpovídající asi 13 tisícům dolarů. A to není málo.“
Velmi rychle podle experta kvůli nově zavedeným clům vzrostou ceny zboží běžné spotřeby, v cenách aut a podobných položek se efekt cel projeví postupně. Automobilky a další firmy totiž budou postupně čerpat zásoby, které ještě nebyly ve svých cenách dotčeny cly. Donald Trump přitom podle experta chce cly dosáhnout více cílů včetně posílení domácího průmyslu a zvýšení vládních příjmů. „Jenže tyto cíle jsou ve vzájemném konfliktu.“
Tedeschi poukázal na to, že cla mohou teoreticky výrazně omezit dovozy, tudíž podpořit domácí výrobu tak, aby nahradila importy z jiných zemí. Pak by se ale nedalo čekat, že by cla fungovala jako nástroj zvýšení vládních příjmů právě proto, že by došlo k výraznému poklesu dovozů. Pokud by naopak cla skutečně zvedla rozpočtové příjmy, znamenalo by to, že objem dovozů by výraznějším způsobem neklesl. A tudíž cla by nezafungovala jako nástroj podpory domácího výrobního sektoru.
Ekonom konkrétně odhaduje, že pokud by cla byla nakonec plně zavedena tak, jak o tom současný americký prezident hovoří, tedy včetně dovozů ropy, pokrylo by to jen asi třetinu částky ztracené prodloužením daňových úlev z roku 2018. Dopad cel na rozpočtové příjmy by tedy z tohoto pohledu nebyl ani zdaleka dostatečný, a k tomu se dá uvažovat o tom, že budou existovat různé výjimky pro některé společnosti či produkty a komodity. Plán na to, že výpadek příjmů způsobený prodloužením daňových úlev bude pokryt cly, je tedy podle ekonoma nereálný.
Podle experta může mít plné zavádění cel tak, jak o nich Trump hovoří, dopad i na produkt. Konkrétně by jej v delším období mohla snižovat asi o 0,2 % ročně, což je významný efekt. Fed pak indikoval, že se bude snažit brát v úvahu to, že cla mohou mít pouze jednorázový dopad na ceny, ne dopad inflační. Podle ekonoma se ale situace může zvrtnout, protože nebude ani zdaleka jasné, jakou část inflace připsat clům, jakou politice v oblasti imigrace a jakou dalším faktorům.
Tedeschi poukázal i na skutečnost, že podle některých názorů mají Spojené státy na Kanadu a Mexiko velkou páku kvůli tomu, kolik zboží se z těchto zemí do USA dováží. Jenže pravdou je i to, že Kanada a Mexiko jsou „nejvýznamnějšími zákazníky pro americké zboží vyvážené do zahraničí“. Z tohoto pohledu tedy platí opak a Spojené státy mají u těchto zemí páku nejmenší, protože dlouhá řada amerických společností vyváží do zmíněných dvou zemí. V neposlední řadě je pak důležité brát do úvahy dopad cel na dolar a následně na americké vývozce. Cla totiž podle ekonoma budou táhnout kurz americké měny nahoru. To může sice ulevit spotřebitelům na straně cen dovozů, ale zároveň silnější dolar plošně přitíží americkým firmám zaměřeným na exporty.
Zdroj: Yahoo Finance