Po včerejšku panuje dílčí nejistota ohledně toho, zda všechna Donaldem Trumpem uvalená cla vstoupí nakonec v platnost. V tuto chvíli americká administrativa totiž v zásadě vybízí země, na které mají být uvalena vyšší než 10%ní cla, aby přišly za USA s “nabídkou”. Pokud však EU zůstane v kategorii uvalených 20% recipročních cel, bude to mít výrazný dopad na evropskou i českou ekonomiku. Provedli jsme pár prvních kalkulací a toto je výsledek.
Přímý dopad celních opatření na českou ekonomiku bude sice nižší než u některých sousedů i západoevropských ekonomik, ale i tak bude vysoký. Naše odhady hovoří o přímém kumulativním dopadu propadu zahraniční poptávky v rozsahu 0,6-0,8% HDP (při zahrnutí mezi-sektorových efektů s použitím mezinárodních ICIO tabulek).
Výraznější však mohou být sekundární efekty vyšších cel na důvěru a křehký investiční sentiment a skrze tento kanál může být česká ekonomika o poznání zranitelnější. Pokud tedy Donald Trump něco v dohledné době výrazně nezmění a cla nezměkčí, předpokládáme v tuto chvíli možný celkový negativní dopad do HDP až o 1-1,5% HDP v letech 2025 a 2026(při stávajících odhadech +2,1% pro rok 2025 a +2,3% pro rok 2026). Od druhé poloviny roku 2026 může negativní efekt obchodních válek začít tlumit výraznější rozpočtová expanze v sousedním Německu.
Výrazná nejistota panuje ohledně reakce EU a tím pádem i ohledně eventuálního dopadu cel na evropskou a českou inflaci. Celkové efekty však s vysokou pravděpodobností jak v Evropě tak v Česku budou výraznější na růst než na inflaci. To jednak proto, že EK pravděpodobně bude designovat evropská proti-opatření tak, aby výrazně nezasáhla evropské domácnosti. Sekundárně může tlačit dolů ceny některého zboží a služeb přeliv čínského zboží z USA do Evropy.
Z pohledu měnové politiky tak půjde spíš o důvod navíc strachovat se o „růst“. Budeme proto s vysokou pravděpodobností revidovat v nejbližší době směrem dolů vedle růstu i odhad na úrokové sazby a českou korunu.
*** TRHY ***
Koruna
Výrazná cla z dílny Donalda Trumpa (viz úvodník) dostala celkem logicky korunu pod tlak. Ztráty však nebyly tak výrazné, což bylo pravděpodobně částečně dílem globálních ztrát amerického dolaru (který zpravidla v průběhu vysoké globální nejistoty posiluje). V dalších dnech budou středoevropské měny včetně koruny primárně sledovat osud vyjednávání EU s Donaldem Trumpem a to, zda nedojde na jejich zmírnění. JInak dnes korunu možná nepotěší o něco výraznější pokles předběžné inflace (z 2,7 na 2,5%), který může být částečně vykompenzován relativně silnými čísly z maloobchodu…
Eurodolar
Eurodolar již dlouho nezažil tak volatilní seanci jako včera. Rozčarování z ohlášených cel ze strany D. Trumpu způsobilo masivní propad dolarových sazeb a zjevný odliv z akciového Wall Street, což eurodolar katapultovalo až k hodnotě 1,11. Pikantní na tom všem bylo, že odpoledne zveřejněná americká, jež byla přinejlepším smíšená (zejména výsledek ISM ve službách vypadal bledě) dolaru pomohlo zastavit pád.
I dnes se bude trh vzpamatovávat z čelního šoku, přičemž velmi významnou roli budou hrát americké akciové trhy. Druhým velkým momentem, pak mohou být americké statistiky z trhu práce za březen. Další špatné číslo by dolar zřejmě nesl těžce, přičemž výsledek v blízkosti tržního konsensu mohl americké měně dodat jistou dávku pochroumaného sebevědomí.
Regionální Forex
Prezident NBP Glapinski včera na tiskovce překvapil holubičí otočkou, když uvedl, že moment obnovení cyklu snižování sazeb se v Polsku blíží. Glapinski dokonce specificky uvedl, že by letos viděl sazby o 100 bps níže a příští rok na úrovni 3,50 %. Připomeňme, že současná sazba NBP je na úrovni 5,75%. Zlotý z obratu NBP není nadšen zlotý, neb holubičí rétorika jej činí zranitelný v nesprávný moment, kdy se riziková aktiva ocitají pod tlakem. Podle našeho názoru však k prvnímu snížení sazeb nedojde před prezidentskými volbami, jež jsou naplánovány na přelom května a června.