Ostře sledovaná aukce japonského dvacetiletého dluhopisu nedopadla úplně nejlépe – poptávka byla nejslabší zhruba za poslední rok a výnosy dlouhých japonských dluhopisů opět míří vzhůru. Svých maxim dosáhly na konci uplynulého týdne po velmi nepovedené aukci čtyřicetiletého dluhopisu, po které přirovnal ministerský předseda Shigeru Ishiba situaci Japonců k řecké dluhové krizi.
Toto přirovnání sice ve většině ohledů kulhá, pravdou však je, že udržitelnost veřejných financí začíná být pro trhy opět velmi důležité téma a Japonsko je jednou ze zemí, která má objektivní důvody se obávat. Kombinace velmi vysokého veřejného zadlužení (255 % HDP) a vysokého veřejného deficitu (přes 6 % HDP) se příliš nepotkává se snahou japonské centrální banky snížit nákupy dluhopisů do vlastních aktiv (omezit měnovou expanzi). Na místo centrální banky se nevrací v dostatečné míře soukromí investoři a výnosy proto jednoduše rostou.
Pokud by tlak na japonském trhu měl pokračovat, bude zajímavé sledovat, zda atraktivnější výnosy v určitou chvíli nepřitáhnou větší objemy japonského kapitálu investovaného v zahraničí (zejména v USA) zpět do Japonska. Podle některých odhadů (viz např. https://www.cnbc.com/2025/05/28/japan-government-bond-yields-spark-fears-of-carry-trade-unwind.html) mají Japonci zainvestováno v amerických akciích přes 18 bilionu dolarů a v amerických dluhopisech více než 7 bilionů.
Jakýkoliv pohyb kapitálu zpět směrem do Japonska by bezesporu oslabil americký dolar. To možná stávající americké administrativě nemusí příliš vadit, protože její primární “obsesí” je narovnávat obchodní deficity a slabý dolar je vítaným pomocníkem. Na druhé straně, nepříjemné by pro Donalda Trumpa bylo, kdyby Japonci vystupovali primárně z amerických dluhopisů. To by ještě zvýšilo rostoucí tlak trhů na větší fiskální disciplínu USA. Další vývoj bude hodně podmíněn i taktikou japonské centrální banky. Ta sice může v určitých ohledech trhům vyjít vstříc, s inflací nad 3 % však těžko může zcela otočit a opět na trhy rychleji pumpovat levnou likviditu…
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se bez výraznějších domácích impulsů drží v okolí 24,90 EUR/CZK. Zdá se, že v posledních seancích jí tolik nevadí eventuální výprodeje akciových indexů a více sleduje dynamiku na eurodolaru. Slabý dolar implikuje většinou pozitivní impuls a naopak. Každopádně volatilita dál zůstává relativně nízká.
Eurodolar
Eurodolar se včera vrátil k úrovni 1,13, k čemuž přispělo několik faktorů. Za prvé japonský yen oslabil proti dolaru, což se přeneslo křížově i na eurodolar. Za druhé, americká spotřebitelská důvěra se nečekaně v průběhu května vzpamatovala. A nakonec se přidala i rétorika Fedu, když šéf newyorské pobočky centrální banky Williams na jestřábí způsob varoval, že je nutné reagovat silně, pokud se inflace odchýlí od cíle.
Chování japonského yenu (a s tím související pohyby na velmi dlouhém konci USD a JPY výnosové křivky) pravděpodobně bude i nadále ovlivňovat i eurodolar. Později večer by to pak mohl být i zápis z posledního zasedání FOMC.
Regionální Forex
Maďarská centrální banka včera zcela v souladu se všeobecným očekáváním ponechala základní sazbu na úrovni 6,50 %, přičemž rovněž v jejím komentáři k rozhodnutí došlo jen k malým změnám. Forint na výstupy z jednání MNB prakticky nereagoval.
Akcie
Americké akciové trhy během prvního obchodního dne v tomto týdnu strmě rostly. Na konci minulého týdne poslal Donald Trump akciové trhy hluboko do červených čísel, když přišel se zprávou, že doporučuje na EU od 1. června uvalit 50% cla. Během víkendu ale navrhnul, aby byla 50% cla odložena do 9. července. Toto uklidnění situace přineslo indexu S&P 500 2% růst, což představuje nejvyšší zhodnocení za poslední dva týdny. Ještě o něco lépe si vedl technologicky laděný index Nasdaq 100. Zmírnění obav z celní války přineslo vysoké zisky technologickému sektoru v čele s akciemi Tesla, které rostly o více než 6 %.