Česká koruna je v polovině roku 2025 překvapivým šampionem odolnosti. Vůči dolaru si prozatím připsala více než 13 %, posílení o zhruba 2 % hlásí i na frontě s eurem. A to vše na pozadí extrémně turbulentního vývoje, ať již jde o skokový nárůst nejistoty, Trumpovu celní politiku nebo aktuální konflikt na Blízkém východě. Historicky by tento mix dostal tuzemskou měnu vcelku jistě do defenzivy, ne tak nyní, když koruna posílila na 24,80 EUR/CZK.
Za touto stabilitou stojí dle nás několik faktorů, jejichž pozitivní impuls se ještě nevyčerpal. Za prvé hrají roli vysoké devizové rezervy (více než 40 % HDP) v kombinaci s přísnou měnovou politikou ČNB, které odrazují od sázek proti koruně. Ve prospěch koruny hovoří i pozitivní úrokový diferenciál vůči euru, který by měl v nejbližších čtvrtletích dále přetrvat – od ČNB i ECB očekáváme už jen jedno snížení sazeb na 3,25 %, respektive 1,75 %.
Za druhé, kondice tuzemské ekonomiky je prozatím lepší, než jsme čekali. Obchodní války sice lehce sníží tempo růstu, ale oproti původním odhadům méně, a to za předpokladu rozumné dohody mezi USA a EU (americká cla okolo 15 %). A přestože exportně orientovaná část průmyslu nadále zápasí se slabou poptávkou, v případě měkkých dat již vidíme signály stabilizace.
A konečně za třetí se koruna veze na vlně slábnoucího dolaru a odlivu kapitálu ze zámoří. Ten je důsledkem Trumpových politik a zpochybnění role Ameriky jako bezpečného přístavu. Aktuální tržní koncensus přitom počítá s dalšími ztrátami dolaru až k úrovni 1,20 EUR/USD na horizontu příštích šesti měsíců, což by středoevropské měny v čele s korunou měly ocenit.
Navzdory stále vysoké nejistotě a negativním rizikům proto přepisujeme náš výhled směrem k lehce silnějším úrovním – ve druhé polovině roku okolo 24,60 EUR/CZK. Prvním vážným testem bude 9. červenec, tedy deadline pro americko-evropskou obchodní dohodu. V roce 2026 pak odhadujeme další lehké zisky koruny k 24,40 korun za euro.
S tímto výhledem je však spojeno jedno riziko technického charakteru. Koruna je mezi investory extrémně překoupená, což jí sice pomáhá k ziskům, zároveň ale činí potenciálně zranitelnou vůči negativním překvapením, ať již jde o makro data nebo geopolitiku. Neplatí tak, že by se na korunový trh nemohla volatilita relativně rychle vrátit. Právě naopak. Vysoká překoupenost může vést v případě negativního impulsu k rychlým uzavíráním dlouhých pozic a výprodejům.
TRHY
Koruna
Česká koruna okupuje úroveň 24,80 EUR/CZK a ani zprávy o možném americkém útoku na Írán jí prozatím neotřásly. Právě situaci na Blízkém východě budou trhy pozorně sledovat – pokud by došlo k americkému úderu, pak lze očekávat větší volatilitu, která by se zřejmě nevyhnula ani koruně. Je však otázkou, v jaké míře vzhledem k nedávnému vývoji (viz úvodník).
Eurodolar
Eurodolar včera víceméně ignoroval důležitá americká makrodata v podobě maloobchodních tržeb a zaměřil se na situaci na Blízkém východě. Zde se do raketové přestřelky mezi Izraelem a Íránem vložil americký prezident Trump, který nejprve Teheránu doporučil, aby kapituloval a následně vypustil do tisku spekulace, že Bílý dům se údajně do konfliktu hodlá vojensky zapojit. Na tyto výhrůžky eurodolar slyšel a propadl se v noci krátkodobě pod hranici 1,15.
Situace na Blízkém východě bude tématem i dnes, ale hlavním tahákem by mělo být večer zasedání Fedu. Americká centrální banka sice ani tentokrát úrokové sazby měnit nebude, ale zato bude mít na stole novou makroekonomickou prognózu. V ní mohou být nejdůležitější informace pocházející z konsensuálního výhledu oficiálních úrokových sazeb. Klíčové bude, zdali centrální bankéři odmažou jednu ze dvou očekávaných redukcí úrokových sazeb a je otázkou, zda ji přehodí do roku 2026. To by mohl být lehce jestřábí signál, který by mohl prospět dolaru (s tímto scénářem příliš nepočítáme).
Akcie
Geopolitické napětí vedlo včera k negativnímu obchodování na amerických trzích, kdy nejslabším indexem byl technologický Nasdaq 100, který umazal cirka 1 %. Průmyslový Dow Jones klesl o zhruba 0,7 % a velmi podobnou seanci má za sebou průměr S&P 500. Mezi sektory byl jednoznačným vítězem ten energetický, který na rozdíl od zbytku trhu těží ze zvýšeného geopolitického napětí z obav k blokádě Hormuzského průlivu, aby právě tyto obavy zvyšovaly cenu ropy, která i včera posílila o více jak 3 %. Akcie společnosti Intel přidávaly v průběhu seance i více jak 2 %, aby v závěrečné části obchodování o většinu zisku přišly. Větší volatilitu ukazoval index VIX neboli index strachu, který měří očekávanou volatilitu amerického akciového trhu. Včerejší nárůst o 11 % dostal index na 21 b.