Americká ekonomika se na řadě úrovní výrazně pohnula směrem k technologickému sektoru. Platí to i o investicích firemního sektoru. Dnes se na tento vývoj podíváme detailněji, včetně několika volně provázaných úvah o širších důsledcích tohoto jevu, variacích na holandské nemoci a jedné valuační „záhady“.
1.Technologie dopředu: Následující graf ukazuje, jak se vyvíjel podíl technologií na celkových investicích firem na americkém akciovém trhu, A tuto „novou ekonomiku“ srovnává s podílem investic ekonomiky „staré“. Tedy sektorů komoditních. Pokud někdo trochu sleduje ekonomické dění, průběh křivek jej asi nijak zvlášť nepřekvapí: Nástup dot.com éry přináší růst podílu technologií na investicích, opak se děje na komoditách. Rok 2000 přináší obrat těchto trendů, další přichází s obdobím po roce 2009. A ten trvá dodnes – mezera mezi investicemi v IT a v komoditách se stále trendově rozšiřuje:
Hodně se nyní hovoří o masivních investicích do infrastruktury podporující umělou inteligenci a související technologie. Nebylo by proto překvapivé, kdyby se ony nůžky dál rozevíraly tak, jak se technologický sektor mohutně připravuje na AI boom. Graf přitom naznačuje i na celkové změny ve struktuře americké ekonomiky - jak se její silnou stránkou postupně stávají moderní technologie, zatímco sektor komoditně výrobní ustupuje do pozadí.
2.Jde mít ze všeho to nejlepší? Americké vládě se ale uvedený stav, respektive ona druhá půlka, nelíbí. Jde mít ale ze všeho to nejlepší? Nedávno jsem tu poukazoval na tezi, podle které je v UK a USA vývoj ve výrobě nevyhnutelně provázán s velikostí a rozvinutostí finančního sektoru. V principu jde o určitou variaci na tzv. holandskou nemoc. Ta popisuje stav, kdy nález a těžba nějaké významné komodity a její následný export táhnou nahoru měnový kurz. A tím poškozují ostatní exportní odvětví v ekonomice. Pokud místo oné komodity dosadímě silný finanční sektor a zajímavá investiční aktiva, máme britsko – americkou „nemoc“.
V principu by pak šlo tvrdit, že dost těžko lze mít rozvinutý a pro svět vysoce atraktivní finanční sektor a zároveň prosperující a ve světě vysoce konkurenční výrobní sektor. Technologie se tomuto typu „nemoci“ v USA na rozdíl od výrobního sektoru úspěšně brání, v UK je situace výrazně jiná, protože zde neexistuje takový IT ekosystém, jako v USA. Uvažovat můžeme přitom i obráceně - nemohou technologie působit na zbytek ekonomiky podobně, jako finance? Tj., nemohou technologie nějak vytěsňovat jiná odvětví a USA si musí vybrat jedno, nebo druhé?
Lze si například docela jednoduše představit, že ve stavu plné zaměstnanosti skutečně existuje nutnost volby mezi tím, co bude v ekonomice využívat stávají zdroje a co ne. Americké hospodářství přitom doposud skutečně rostlo u potenicálu, či dokonce nad jeho odhady. V takovém stavu je relevantní hovořit o volbě (vládní, či tržní) mezi IT a výrobou, ale i zmíněnými financemi a dalšími odvětvími. Situaci by samozřejmě měnil růstový útlum, ale to není zrovna vítané řešení toho, že pro renesanci výroby nyní (mimo jiné) nejsou v USA vlastně moc zdroje (dvojnásob by to platilo při pokračujícím kurzu imigrační politiky).
3.Investice, IT sektor a valuace trhu: Na závěr ještě jednu valuační poznámku: Již nějakou dobu jsou poměry cen k ziskům na americkém akciovém trhu v histoprickém kontextu výrazně výš, než poměry cen k volnému roku hotovosti FCF. Jeden z hlavních rozdílů mezi zisky a FCF je přitom v investicích (respektive v poměru mezi odpisy a investicemi). Jedna z mých souvisejících pracovních tezí spočívá v tom, že postupně klesá cena investičního zboží a to zejména v IT. Což způsobuje, že na dolar zisků firmy vydělávají více dolarů FCF a z toho mimo jiné plyne onene rozdíl ve valuacích (poměr cen k FCF má přitom vyšší vypovídací hodnotu). Dnešní graf pak tuto tezi podporuje tím, jak postupněš roste váha investic v IT. Tedy investic, u nichž je tlak na pokles cen největší.
Více z ekonomiky a trhů i na X: @JiriSoustruznik