komentář doplněn
Hladinou v tomto případě rozumějme dosažení stejné úrovně produkce jako v loňském roce. V srpnu se totiž průmyslová produkce meziročně snížila o 2,8%, což je o trochu více než jsem očekávali (-1,5%). Podle odhadu ČSÚ by průmyslová produkce klesla pouze o procento nebýt záplav. Bez ohledu na povodně pokračoval negativní trend v zaměstnanosti v průmyslu. Ani pokles počtu zaměstnanců ovšem nezabránil poklesu produktivity práce.
Nebýt povodní a nižšího počtu pracovních dní vykázal by průmysl kladný přírůstek produkce, i když nijak oslnivý. Povodně ubraly z růstu průmyslové produkce zhruba 1,8 procentního bodu, nižší počet pracovních dní asi 1,9 procentního bodu, dohromady tedy 3,7 procentního bodu. Při stejném počtu pracovní dní jako loni v srpnu a bez záplav by se tedy průmyslová produkce zvýšila o 0,9%. To je sice kladné číslo, přesto nejnižší v letošním roce. Je tedy zřejmé, že povodně nejsou jedinou příčinou srpnového poklesu. Hlavní příčinou negativního trendu v průmyslu je kombinace stále relativně slabé poptávky v zahraničí, zpomalení růstu domácí poptávky a vliv nadměrného zhodnocení kurzu koruny.
Hospodářská situace v zemích EU zůstává stále nepříznivá. Očekávaná akcelerace hospodářského růstu v druhém polovině letošního roku se nedostavila a s tím se i odkládá růst poptávky po českém zboží. Celkový vývoz do EU se v srpnu meziročně snížil o 18%, reálně o necelých 9%. Tržby z přímého vývozu průmyslové produkce se však reálně zvýšily o 10,8%. Ve srovnání s předchozími údaji jde o však o zpomalení. Za leden až červenec se tržby z přímého vývozu zvýšily o více než 14%.
Vývozcům průmyslové produkce nepřidá ani posílení kurzu koruny. Ve srovnání s loňským srpnem byla letos koruna o necelých 10% silnější vůči euru a téměř 17% silnější vůči americkému dolaru. Prozatím však dopady do produkce a vývozu nejsou příliš viditelné, co se týče průmyslu jako celku. V některých odvětvích však nadměrné posílení kurzu zanechává viditelné stopy, příkladem je textilní a oděvní průmysl, kde produkce klesla o 8,4% (do jisté míry je toto číslo ovlivněno povodněmi - Jitex Písek, přesto by však patrně bylo záporné). Část břemene silné koruny dopadne na zaměstnance v podobě nižšího růstu mezd a poklesu zaměstnanosti. Co se týče mezd, lze snahu o hledání úspor a snižování nákladů očekávat ve větší míře až v příštím roce. Zejména v oborech, kde nepůsobí silné odborové organizace, bude patrně růst mezd minimální. Doposud však mzdy utěšeně rostou. Průměrná mzda se v srpnu zvýšila o 4,7%, reálně o 4,1%. Pokles zaměstnanosti je však realitou již nyní. Počet zaměstnanců v průmyslu se za poslední rok ztenčil o 43,1 tis. osob, tj. o 3,6%. Celkem v české ekonomice v srpnu meziročně počet nezaměstnaných vzrostl o 44,7 tis. osob. Je patrné, že průmysl je v současnosti hlavním zdrojem rostoucí nezaměstnanosti v ČR. Současný vývoj je typickou ukázkou, že nominální rigidity v ekonomice (v tomto případě nominální mzdy), které původně mají chránit určité skupiny osob (zde zaměstnance), mohou bránit přizpůsobení vnějším ekonomickým šokům (apreciace kurzu a pomalejší zotavení ekonomiky EU) a prohloubit distorze v ekonomice (viz propuštění v průmyslu). Návrhy na rozšíření nepružnosti v této oblasti, které se v poslední době objevily ze strany vládních činitelů, situaci rozhodně nezlepší.
Po přečtení předchozích řádek vyvstává jedna důležitá otázka. Jak to, že se průmyslová produkce snížila, když vývoz průmyslového zboží nadále roste, i když pomalejším tempem? Logicky zbývá jediné vysvětlení. Negativní vývoj domácí poptávky po českém průmyslovém zboží. Jedním z příkladů, je pokles poptávky po automobilech. Počet v ČR prodaných osobních automobilů české produkce se v srpnu meziročně snížil o více než 25%. Tento vývoj nezůstal bez odezvy v produkci dopravních prostředků, jež v srpnu poklesla o 18,8%. Ke zpomalení růstu dochází také u investiční složky domácí poptávky, což je logickou odezvou zpomalení přílivu přímých zahraničních investic a pokračující opatrné politiky bankovního sektoru v oblasti podnikových úvěrů.
V září se patrně dočkáme podstatně příznivějšího výsledku. Do značné míry však díky vyššímu počtu pracovních dní. V závěru srpna a v průběhu září také se řadě firem nepřímo zasažených záplavami podařilo obnovit provoz. Za celý rok očekáváme zvýšení průmyslové produkce o 4,0% po loňském růstu o 6,8%.
David Marek
Přehled všech základních makroekonomických údajů týkajících se České republiky naleznete v sekci Ekonomika, která kromě aktuálních dat obsahuje i prognózy Patria, trhu, ČNB, Ministerstva financí ČR a dalších institucí. V této oblasti našich stránek také naleznete nadčasové ekonomické analýzy a komentáře, které se váží k jednotlivým ukazatelům. Podobně můžete využít i našich aktualizovaných grafů.