Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
USA znárodní banky

USA znárodní banky

16.2.2009 12:53

Na účinek americké fiskální injekce, představené minulý týden, si budeme muset počkat. Jak ukazuje historie ne zrovna pozitivní reakce trhu není moc relevantní. Ruku v ruce s podporou poptávky pak musí jít stabilizace finančního systému. Někteří šéfové na Wall Street sice tvrdí, že banky problémy už v podstatě nemají, ale to oni tak dělají – do chvíle, kdy řeknou, že krachují. Objektivnější komentáře a data hovoří o stále špatném stavu (MMF např. zvedl svůj celkový odhad špatných aktiv na 2,2 bilionů USD). Již dříve jsem zde uváděl porovnání se situací ve Švédsku na přelomu 80. a 90. let, v souvislosti s posledním vývojem je jistě namístě toto rozvést.
 
Krátký souhrn příčin vedoucích k problémům ve finančním sektoru prezentuji pro zájemce v poznámce pod článkem*. Jejich důsledkem se jako první do problémů dostaly Första Sparbanken a Nordbanken, cca rok po nich Gota Bank. Stát okamžitě garantoval jejich závazky a u posledních dvou převzal vlastnictví – znárodnil je (převzal je poté, co nebyly schopny dostát svým regulatorním závazkům). Banky byly rozděleny na entitu s dobrými a špatnými aktivy. Ta s dobrými jela dál – zachovány byly existující formální i neformální systémy, obchodní vazby a systém nebyl poškozen pokračujícím rizikem „pochybných“ protistran (kdo drží „černé Petry“ a kolik jich má). Ta se špatnými převedla svoje aktiva do nově zřízených AMCs (asset management companies) – Securum a Retrieva. Obě tyto společnosti měly dostatek zdrojů na práci se špatnými aktivy; byly velmi nezávislé na politické reprezentaci; měly relativně volnou ruku co se týče regulace a měly velký časový prostor pro restrukturalizaci firem, respektive dlužníků a následný prodej svých aktiv v nich.**

S rizikem přílišného zjednodušení se dá za protipól švédského přístupu považovat přístup Japonců. Zatímco potomci Vikingů do systému razantně zasáhli (nemají možná takový psychologický problém se znárodňováním), Japonci se nedrželi cesty samurajů – chyběla rozhodnost, razance a zaměření se na jádro problému. Obě ekonomiky čelily bankovní krizi po letech vysokých cen aktiv, zejména nemovitostí a lehce dostupných úvěrů. Japonsko šlo měkkou (respektive změkčilou) cestou – ochrana bank, žádný velký tlak na akcionáře, mohutné finanční injekce ve formě úvěrů, atd. Švédové nalili do bank též velké peníze, ale existující akcionáři byly v podstatě vytlačeni bez náhrady. Celkový vývoj od oněch devadesátých let sumarizuje následující graf ukazující růst HDP v obou zemích:

OECD_JxSw

Zdroj: Economic Outlook,OECD

Graf ukazuje, že síla ekonomického oslabení byla zpočátku větší ve Švédsku, to se ale rychle zotavilo. Na druhou stranu Japonsko postupně zabředlo do ještě větších problémů.

Rozdíly v přístupu jde těžko připsat na vrub tomu, že jedni věděli, jak to udělat a ti druzí ne. Jde spíše o to, zda (i) problém dostatečně pálí a (ii) zda se lepší (ale nutně razantní a zpočátku obvykle nepopulární) řešení dostane přes politicko-lobistickou mašinérii (jejíž cíle málokdy korespondují s optimálními řešeními). Vztáhnu-li si uvedené dvě kritéria na USA, zdá se mi, že: (i) problém zatím dostatečně nepálí a (ii) i samotné slovo znárodnění je pro vládu povětšinou nepřijatelné (bez ohledu na to, že evidentně jsou znárodnění špatná a dobrá). Zkouší tak všechno možné od garancí po preferenční akcie (vše v podstatě skryté znárodnění ztrát bank a finančních institucí)a diskutují o tom, zda/nakolik jejich „Bad bank“ bude vlastněná soukromými subjekty (PPP princip).
 
Objem toxických aktiv ale zatím stále roste – zvětšuje se naše poznání toho, co špatná aktiva již byla a k nim se přidávají další, která se toxickými stávají (tak, jak se zhoršuje globální ekonomika). Dopustím-li se pak té naivity, že lze cokoliv smysluplně projektovat, zdá se mi, že bolest bude nakonec příliš velká, že povolí i pouta ekonomických tabu a Američané znárodní (pokud ještě zbude co a za co). Zároveň si přeji, abych se ve své projekci mýlil (tedy co se týče té bolesti) - mám tudíž přirozený hedge proti budoucímu zklamání.

*V polovině 70. let minulého století bylo Švédsko malou otevřenou ekonomikou, závislou na exportech. Kombinace fixního směnného kurzu a rostoucí mzdové inflace (odrážející „sociálně“ zaměřenou vládní politiku plné zaměstnanosti) ovšem v této době začala poškozovat konkurenceschopnost švédských exportérů. Zpomalení růstu se vláda rozhodla čelit vyššími výdaji na veřejný sektor, které se odrazily v jeho nafouknutí. Financování tohoto kroku zvýšilo deficit a zahraniční zadluženost následně s vyššími daněmi z příjmů. Rozjíždějící se inflace vedla k tomu, že fixní kurz se stal neudržitelný a švédská krona byla několikrát devalvována. To ale u silných odborových svazů vyvolalo ještě větší požadavky na růst mezd. Když v roce 1980 překročila inflace 15 %, vláda se rozhodla pro sérii reforem. Předně zrušila restrikce na půjčky - do té doby se snažila ovlivňovat množství a cenu úvěrů a favorizovala exportní odvětví. Zrušené restrikce umožnily půjčování si všech (domácností a dříve neupřednostňovaných odvětví) a vyvolalo „credit boom“. Ve stejné době série oslabení krony pomohla exportním odvětvím, ovšem inflace zůstala na vysokých úrovních. Pokračující navázání krony na koš měn bylo možné jen díky vysokým úrokovým sazbám. Půjčování si levně v zahraničí a půjčování doma za vyšší sazby se tak stalo rozšířeným v celém bankovním systému, úměrně s tím samozřejmě rostlo riziko spojené s kurzem. Deregulované banky se zároveň snažily získat podíl na trhu, což opět podporovalo boom úvěrů. Ten se přímo projevil v cenách nemovitostí i na akciovém trhu. Za jehlu, která propíchla tuto bublinu, bývá považováno sjednocení Německa. To vedlo k oslabení marky k dolaru a zvedlo úrokové sazby v Německu. To vedlo k „importu“ vyšších sazeb do měnově navázaného Švédska. Rostoucí sazby a snaha o zmírnění fiskálního deficitu zrušením daňové odpočitatelnosti úrokových nákladů vedly k tomu, že celková cena úvěrů znatelně vzrostla. Ceny investičních aktiv jako nemovitosti a akcie se propadly.

** Nutné je ale zdůraznit, že vedle dobré práce AMCs to byl globální světový boom v 90. letech, co pomohlo relativně dobrému konci této krize (která byla ovšem stále bolestivá a měla dlouhodobý negativní vliv na švédskou ekonomiku). Bohužel je tvrdým faktem krize současné, že žádný meziplanetární boom světovou ekonomiku z krize nedostane.

Pozn.: Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
  •  
    16.2.2009 13:43

    Velmi dobre napsano, ocenuji predevsim porovnani v kontextu dnesni krize, priklanim se spise k svedskemu modelu ohledne reseni dnesni situace
    mungo
Aktuální komentáře
23.1.2017
17:47Summary: McDonald's pomohly celodenní snídaně, Halliburton si teprve zvyká na vyšší ceny ropy
17:32Technická analýza: Dolar by se mohl odrazit od hodnoty 113,00 USDJPY a získat ztracené pozice
17:10Pražská burza v úvodu týdne pod tíhou Erste i ČEZu
16:47Dolar začátkem týdne brzdil narůstající ztráty  
16:16El-Erian: Pět ekonomických lekcí z vlády prezidenta Obamy
14:44České dráhy, a.s. - Oznámení úrokové sazby na 8. výnosové období dluhopisu České dráhy, a.s., VAR/2018, ISIN CZ0003510885
14:37Mládek: OKD by mohl odkoupit stát. Za jednu korunu
13:51Expert: Čínská centrální banka hraje "nebezpečnou hru"
12:32JPMorgan ke koruně: Čeští vývozci si ve čtvrtletí zajistí miliardy exportu
12:00Týdenní výhled: Dopady inauguračního projevu Trumpa, důležitá makrodata a klíčové firmy americké výsledkové sezóny  
11:04Prognóza výsledků O2CR za 4Q16: Stabilizace fixního volání a silná mobilní data  
11:00Apple se nelíbí praktiky Qualcommu. Žaluje ho o 1 mld. USD
10:41Evropa zahájila týden v červeném, Stoxx 600 nejníže od počátku roku
10:40Trhům se nelíbí Trumpův protekcionismus, dolar oslabil  
10:31Odstávka prvního bloku Temelína se posouvá. Začne 30. prosince
10:18Pražská burza vstupuje do nového týdne bez jasného směru
10:03Prognóza výsledků Unipetrol za 4Q16: Obnovení provozu a přijaté pojistné  
9:27Technická analýza: Eurodolar po inauguraci D. Trumpa zamířil k hodnotě 1,0750
9:13Rozbřesk: I přes spokojenost OPECu a spol. je na posouzení dodržování dohody producentů brzy
8:47Na pražskou burzu se může přelít pesimismus. Doplatí na něj Erste a VIG?  

Související komentáře
    Nejčtenější zprávy dne
    Nejčtenější zprávy týdne
    Nejdiskutovanější zprávy týdne
    Denní kalendář hlavních událostí
    ČasUdálost
    Philips Lighting NV (12/16 Q4)
    12:50Halliburton Co (12/16 Q4)
    13:58McDonald's Corp (12/16 Q4)